Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v České republice. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.
Mzdy porostou hlavně ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců (90 procent) a středně velkých firmách s 51 až 250 zaměstnanci (79 procent). Na vyšší mzdy dosáhnou především zaměstnanci působící ve zpracovatelském průmyslu, uvedla komora.
„To souvisí s očekáváním, že se v roce 2024 oživí spotřeba domácností. Některé podniky budou zvyšovat výplaty o více než deset procent, zejména ty, které poskytují služby pro podniky. Data z firem ale naznačují, že ke mzdově-inflační spirále letos a ani v příštím roce v důsledku možného vysokého dvouciferného růstu mezd nedojde,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Letos by měla podle posledních dat komory průměrná mzda meziročně stoupnout nominálně o osm procent, přiblíží se tak částce 43 600 korun. V posledním čtvrtletí letošního roku vlivem klesající inflace již patrně začaly reálné mzdy mírně růst, uvedla komora. Také v příštím roce lze očekávat, že mzdy reálně vzrostou, protože inflace za celý rok 2024 by mohla podle výpočtů komory klesnout na 3,3 procenta.
I přes hospodářské oživení v příštím roce se nebude míra nezaměstnanosti vracet k historickým minimům, uvedla Hospodářská komora. Očekává mírný nárůst nezaměstnanosti, a to vlivem legislativních změn u dohod.
„V tuto chvíli analyzujeme dopady vládou plánovaných změn, které zvýší firmám náklady. Příkladem jsou vyšší firemní daně od ledna nebo růst cen energií kvůli zvýšení regulované složky ceny. Podniky, které nebudou schopné tyto náklady absorbovat, je budou muset přenést do cen výrobků. To bude ale znamenat zhoršenou konkurenceschopnost českých firem v Evropě,“ upozornil Zajíček. Nevylučuje proto, že kvůli vyšším nákladům své plány na zvyšování mezd firmy ještě během následujících měsíců přehodnotí.
Podniky za největší překážku svého rozvoje v roce 2024 označují rostoucí náklady na pracovní sílu i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce. Úroveň nákladů na pracovní sílu přitom podle nich zvyšuje zejména vysoká odvodová zátěž zaměstnavatelů. Náklady na pracovní sílu a její nedostatek se v pravidelných šetřeních komory objevují na prvních dvou příčkách od roku 2017. Výjimkou byl rok 2020, kdy za největší překážku rozvoje firmy označily protipandemická opatření.
Rostoucím problémem podle komory je to, že kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, nadměrné legislativní a administrativní zátěži trhu práce a pomalému procesu vyřizování žádostí o pracovní víza se firmám prodlužuje realizace zakázek, nové pak musí odmítat a přenechávat konkurenci v zahraničí.
