Soul hodlá upřesnit, kolik velryb by chtěl zabít a kdy. Jeho zástupci ale během často velmi vzrušené diskuse zdůraznili, že nepotřebují souhlas zahraničí, uvedl zpravodajský server Al-Džazíra.
Austrálie a Nový Zéland vzápětí vyjádřily obavy, že se Jižní Korea chystá - stejně jako Japonsko - vědeckého výzkumu využívat jako zástěrky pro komerční lov velryb. Australská premiérka Julia Gillardová uvedla, že bude proti jihokorejskému záměru bojovat.
Jižní Korea se odvolává na skutečnost, že lov velryb je v zemi dlouhodobou kulturní tradicí. Navíc tvrdí, že si její rybáři stěžují, že rozrůstající se velrybí populace decimuje zásoby ryb, což je tvrzení, které IWC označila za vědecky nepodložené.
Velryby se živí planktonem. Jako „velryby“ je ale často označováno i mnoho ozubených kytovců, zvláště pak velké druhy, jako je kosatka dravá, kulohlavec černý, běluha, narval, vorvaň a další, které se zhusta s planktonem nespokojí. Ekologičtí aktivisté dlouhodobě odmítají termín „vědecký lov velryb“ jako chatrnou zástěrku pro komerční lov. „Je to absolutní šok, co se na zasedání IWC odehrálo, a je to naprostá hanba, protože tvrdit, že lov velryb se odehrává ve jménu vědy, je jednoduše špatné,“ řekl australské televizi James Lorenz z hnutí Greenpeace. „Je to jenom komerční lov v jiné formě.“
Lov velryb pro komerční účely je ve světě od roku 1986 zakázán moratoriem IWC. Japonsku ale byla udělena výjimka, která místním rybářům dovoluje zabít každoročně několik stovek velryb pro vědecké účely. Loví se v japonských pobřežních vodách a ve vodách Antarktidy. Maso usmrcených zvířat se v Japonsku prodává na jídlo.
