Stát také podle NKÚ vybral v posledních letech na dani z tabáku o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celníci podle vyjádření Generálního ředitelství cel kvůli zjištěným nedostatkům přijali vnitřní opatření a navrhli změny legislativy.
Při metanolové aféře, která začala v září 2012, zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné.
První pásky byly zavedeny v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 milionu kusů využito či vráceno 3,9 milionu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. „Tyto pásky jsou podle kontrolorů rizikové, protože mohou být zneužity k prodeji lihovin vyrobených z nezdaněného lihu,“ upozornila Málková.
Povinná evidence
Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. „Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl,“ uvedla mluvčí NKÚ.
Celníci by uvítali, aby byla evidence povinná. „Je však třeba brát v potaz, že evidence by byla pro dotčené subjekty administrativně, personálně a finančně vysoce nákladná. Současně není na trhu zařízení, které by bylo při současném výkonu plnících linek na alkoholické nápoje schopno pásky evidovat, což je hlavním důvodem, proč ke stanovení této povinnosti nebylo přikročeno,“ sdělila Kaňková.
Zvládla to jen dvacetina
Ani plošné zavedení bezpečnostních kamer, které mají sledovat označování lahví, podle NKÚ nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. „V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné,“ uvedla Málková.
Celní úřady podle ní také nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou vzájemně plně propojeny.
Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů. Denaturovaný líh je osvobozen od spotřební daně. Omezené jsou prý i možnosti celníků kontrolovat dopravu lihu.
Lhůta pěti dní
Lihovarníkům podle NKÚ například umožňuje lhůta pěti dní pro oznámení o doručení lihu zpracovat dodávku, než ji stihnou celní úřady prověřit. Kontroloři také uvedli, že celní správě sice v průběhu let přibyly úkoly, ale počet zaměstnanců mezi lety 2007 a 2014 klesl o pětinu.
NKÚ prověřoval i výběr spotřební daně u tabákových výrobků. Mezi lety 2004 až 2014 se sazba daně podle NKÚ devětkrát změnila. „Problém předzásobení výrobky se starou sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela zákona, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014,“ uvedla mluvčí.
Kvůli předzásobení prodejců cigaretami se starší sazbou daně tak vybral stát na dani z tabáku mezi lety 2012 až 2014 podle odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celní orgány podle kontrolorů navíc nekontrolovaly, jestli obchodníci uplatnily starou sazbu v souladu s právními předpisy.
