Opatření platí na Slovensku od jara 2013 a vztahuje se na obchodníky s ročním obratem z prodeje potravin alespoň deset milionů eur (270 milionů korun). V současnosti musejí podnikatelé poskytnout například údaje o podílu potravin vyrobených na Slovensku na celkovém obratu z prodeje všech potravin dvakrát ročně ministerstvu zemědělství a tyto informace také zveřejnit u vstupu do prodejen.
Proti zmiňovaným povinnostem loni měla námitky Evropská komise, která upozornila, že jde o překážku ve volném pohybu zboží. Bratislavě zároveň pohrozila žalobou k unijnímu soudu. Odborníci tvrdí, že zveřejňování údajů o podílu potravin domácí výroby na tržbách řetězců může zvýhodňovat slovenské výrobce před konkurencí z jiných zemí EU.
Z údajů za první letošní pololetí vyplývá, že slovenské potraviny se na tržbách za potravinářské zboží u většiny z více než čtyř desítek sledovaných obchodních sítí v zemi pod Tatrami podílely od zhruba 43 do 72,6 procenta. Výjimkou byl diskontní řetězec Lidl s podílem pouze 15,7 procenta.
Zástupci slovenských farmářů a potravinářů dlouhodobě tvrdí, že zastoupení potravin domácí produkce v obchodních řetězcích na Slovensku je nízké. Po schválení předlohy v parlamentu obchodní řetězce také budou moci darovat charitě potraviny po uplynutí minimální trvanlivosti.
