Mezi známé značky, které začaly systémově sázet na jednotlivce (freelancery) či menší marketingové agentury, patří například banka Zuno. „Dnešek patří freelancerům a menším efektivně pracujícím agenturám, nebo talentům zaměstnaným přímo ve firmě. Kromě výhodnější ceny jsou většinou kvalitnější a profesionálnější,“ říká tiskový mluvčí banky Vladimír Michna. „Takoví většinou z velkých agentur odcházejí a rozjíždí vlastní aktivity, sami nebo s partou podobně naladěných kolegů.“
Firmy zaplatí freelancerům méně
Pokud si dnes firma najme na marketing velkou agenturu, musí se připravit na tisícové náklady za každou vykázanou jednotku výkonu (odpracovanou hodinu, napsanou normostranu atd.). Při paušálním měsíčním účtování, což je obvyklá forma kontraktu s velkými agenturami, tak i menší firmy platí za propagaci běžně vyšší desítky tisíc za každý měsíc, a to bez ohledu na výsledky. U větších společností jdou pak náklady do statisíců.
Přibývá proto firem, které si uvědomují, že je menší agentury a freelanceři vyjdou levněji. Firmy jim platí za konkrétní aktivitu či dosažený výsledek, například natextování firemnho webu, tvorbu a publikaci článku, vytvoření loga, natočení propagačního videa či nastavení internetové reklamy, přičemž náklady na živnostníky jsou po přepočtu o desítky procent nižší než u velkých agentur.
„Klienti očekávají konkrétní plnění. Například najme-li si firma specialisty proto, aby o ní psali články a zajistili jejich publikaci v médiích, pak ji nezajímá, kolik na tom konkrétní pracovníci agentury strávili času nebo kolika redakcím text poslali. Odměna se platí pouze za předem dohodnutý počet článků v předem určených titulech,“ potvrzuje Radim Karlach, který pod značkou PR.AG sdružuje několik komunikačních expertů na volné noze.
Živnostníci vydělají v marketingu o desítky procent více než zaměstnanci
Trend, kdy firmy najímají raději jednotlivce než velké agentury, bude zřejmě do budoucna motivovat stále více marketingových specialistů všech profesí k odchodu na volnou nohu. Důvod je jednoduchý: výdělky. Například průměrná mzda copywritera (reklamního textaře) činí podle serveru Platy.cz necelých 25 tisíc korun hrubého. Dokonce ani v Praze nepřesahuje průměrná mzda copywritera s několikaletou praxí 30 tisíc hrubého. Ještě hůře jsou na tom zaměstnaní grafikové: celostátní mzdový průměr činí necelých 24 tisíc hrubého, v Praze si přijdou na 27 tisíc korun. Copywriter i grafik v zaměstnaneckém poměru tedy zaostávají za průměrnou mzdou jak na celostátní úrovni, tak v Praze (průměrná mzda brutto v 1. čtvrtletí 2016 činila dle Českého statistického úřadu 26 480 korun v Česku, resp. 32 934 korun v Praze).
I v případě, že by si zmíněný copywriter či grafik účtovali po odchodu na volnou nohu při zhruba stejném objemu práce jen poloviční ceny ve srovnání s velkými agenturami, zvedl by se jim výdělek o desítky procent či rovnou násobně. „Marketingový textař v živnostenském poměru, je-li šikovný, pilný a dovede si sjednat dostatek zakázek, si dnes může přijít měsíčně na vyšší desítky tisíc, ti nejlepší mohou překročit i stovku tisíc,“ potvrzuje Pavel Šenkapoun, autor knihy Webcopywriting pro samouky.
