Třeba Pizza Hut nechala zabudovávat do krabic s pizzou čočky s QR kódy, které po naskenování vedly na stránky s filmy. (Cenu za bezúčelnou překombinovanost získává Ogilvy & Mather.) Burger King zase vymyslel schéma, podle něhož si mohli teenageři posílat elektronické „nálepky“ jednotlivých položek firemního menu (aniž by koho napadlo zamyslet se nad tím, proč by to k čertu měli dělat).
Korunu těmto vymoženostem nasadil kuřetězec KFC, který začal v Německu vyrábět tácy opatřené klávesnicí, WiFi a Bluetooth. Proč? Inu, aby lidé příslušné nátury mohli sdílet se zbytkem světa své pocity z pojídání předražených smažených ostatků průmyslově vyráběné quasidrůbeže. Výhoda spočívá v tom, že při použití takové klávesnice se při tom nemusejí zamaštěnými nemytými prsty dotýkat svých telefonů, nejcennější součásti své chmurné existence.
