Podle současného českého práva se může trestného činu dopustit jen jednotlivec, fyzická osoba, která v době trestného činu dovršila patnáctý rok věku a je příčetná. S trestní odpovědností právnických osob, která je kolektivní odpovědností, se donedávna v trestním právu nepočítalo. Pokud dojde v současnosti ke spáchání trestného činu v rámci aktivit právnické osoby (zejména obchodní společnosti) odpovídá za čin fyzická osoba, která za právnickou osobu jednala, tedy povětšinou její statutární orgán, respektive jeho člen.
Právnické osoby bylo doposud možné sankcionovat pouze za správní delikty podle správního práva. S trestním právem však není tato právní úprava srovnatelná. Kromě toho správní trestání neumožňuje v případech s přes-hraničním rozměrem navazovat potřebnou mezinárodní spolupráci. ČR je mezi státy EU posledním, který podobnou úpravu dosud nepřijal.
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim prošel koncem září v Poslanecké sněmovně třetím čtením Šance na jeho přijetí se tak významné zvýšily.V případě přijetí zákona budeme mít v České republice normu, která za přesně vymezených předpokladů umožní postih za trestné činy i v tehdy, když nebude možné ukázat na konkrétního viníka – fyzickou osobu, což se mnohdy v praxi prokázat nepodařilo a trestní řízení bylo díky tomu neúspěšné. Velmi důležitý je také přeshraniční význam zákona. Bylo to právě naléhání mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které sehrálo významnou roli pro přípravu nové předlohy zákona. OECD v rámci několika hodnotících misí Česku absenci zákona vytýkala. Výtky zaznívají i ze strany Evropské komise, a je jen otázka času, než výtka přerostou v konkrétní opatření.
Kromě represivních funkcí tohoto zákona je třeba zdůraznit především jeho preventivní funkci. Právnické osoby budou muset zdokonalit podmínky, kterými budou předcházet vzniku trestného činu, tedy jakési „etické ovzduší“ a důsledné prosazování péče řádného hospodáře v podobě kvalitního a odpovědného řízení a kontroly. To může v konkrétním případě mít rozhodující vliv na odpovědnost právnické osoby.
Stál jsem u přípravy návrhu, který předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR už v roce 2004. Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou hned v prvním čtení zamítnut, dnes je ale situace jiná a mírně modifikovaný text spěje do finále. V případě návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se jedná o doplněk nového trestního zákoníku, který vyhovuje i potřebám mezinárodní justiční spolupráce.
Katalog trestných činů zahrnuje například daňové trestné činy, trestné činy související s poškozováním životního prostředí, nelegálním zaměstnáváním a majetkové trestné činy, například praní špinavých peněz či trestné činy proti veřejným zakázkám.
Český návrh se nechal hodně inspirovat slovinským a rakouským vzorem. Pokud bude úprava přijata, bude například důležitá i pro reference o firmách, protože bude existovat trestní rejstřík právnických osob. Bude to zvláštní část stávajícího rejstříku trestů.
Předpis bude klást vyšší nároky i na české soudce, státní zástupce a policisty. Budou se muset zdokonalit například v obchodním právu, aby při řešení trestních případů byli schopni konkrétní skutek podle těchto předpisů vyhodnotit.
Nová zákonná úprava umožní při prokázání trestného činu uložit sankce například v podobě propadnutí majetku, uložení pokuty, anebo zrušení firmy.
Pro právnickou osobu jsou připravena také odlišná pravidla trestního řízení, přizpůsobená charakteru právnické osoby, která se týká práv v trestním řízení, zastupování právnické osoby atd.
Pro a proti
Pro
- současné správní a civilní sankce za protiprávní chování právnických osob nepostačují. Moc velkých právnických osob přitom stále roste a dopady jejich protiprávních činů bývají společensky devastující a je třeba jiným soutěžitelům na trhu a veřejnosti ukázat, že se i taková právnické osoba může dopustit také trestného činu a bude za něj odpovědná
- odpadne nutnost dokazovat, která fyzická osoba se protiprávního jednání za právnickou osobu dopustila (což se v řízení proti jednotlivcům mnohdy dokázat nedaří a pachatel(é) pak mohou zůstat bez postihu – např. kolektivní rozhodnutí), to neznamená, že fyzická osoba v případě zjištění odpovědnosti trestně stíháne vedle právnické osoby nebude, ale sníží se počet fyzických osob, které budou obětovány skupinou osob „stojících v pozadí“ (tzv. bílí koně) a tedy i skutečných pachatelů unikajících odpovědnosti
- prostředky trestního řízení jsou mnohem účinnější při dokazování, než jiná odvětví práva
- právnická osoba bude mít právo na spravedlivý proces včetně práva na obhajobu
Proti
- nebezpečí kriminalizace podnikání
- nástroj k šikanování podnikatelů státem
- zneužití konkurencí
- trest může dopadnout i na ty, kteří rozhodování firmy ani nemohli ovlivnit (např. na konkrétní zaměstnance, akcionáře, věřitele a nepřímo i obchodní partnery).
