„Poprvé jsme se v historii přehoupli přes 20 milionů hektolitrů,“ uvedl předseda svazu František Šámal. O 7,3 procenta se také zvýšil dovoz piva do Česka, s hodnotou 312 tisíc hektolitrů je ale podle Šámala stále zanedbatelný.
Nejdůležitějšími exportními trhy ze zemí EU byly Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ dodal Šámal. Druhé místo patřilo Spojeným státům americkým, třetí Jižní Koreji, kam vývoz vzrostl o více než 100 procent.
Pokračoval pokles pití piva v restauracích. Čtyřicet procent piva se prodalo „přímo“, meziročně o procentní bod méně. Stále více se pijí ležáky, jejich spotřeba stoupla loni o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.
Rekordní výroba sladu
O pět procent na 546 tisíc hektolitrů se zvýšila výroba nealkoholických piv. Naopak o 6,7 procenta na 281 tisíc hektolitrů klesla spotřeba míchaných nápojů na bázi piva.
Loni se v ČR vyrobilo 544 tisíc tun sladu, což je podle člena předsednictva svazu Richarda Paulů nejvíce v historii. Do 52 zemí světa se vyvezlo 244 463 tun, což bylo 45 procent z celkové produkce. Jako hrozbu pro české sladařství vnímá Paulů zastavování ploch a erozi půdy. Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233.000 hektarů, což je téměř současní osevní výměra jarního ječmene v ČR,“ upozornil.
V Česku podle svazu nyní působí šest velkých pivovarských společností. Jde o Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské, kam patří například Litovel. Dohromady provozují 19 pivovarů. Další 29 pivovarů je samostatných. Podle předsedy Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je aktuálně v ČR 305 minipivovarů, jejich výroba ale čítá přibližně 1,5 procenta celkové produkce piva.
