Zdanění bank je ve hře, připustil Havlíček. Opozice varuje před rychlým schválením změn
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Připravili jsme rafinérskou daň. Máme řadu dalších nástrojů, řešení. Budeme o nich jednat, uvedl vicepremiér Havlíček.
Pokud by se našla daň, která by nezasáhla poplatky a hypotéky, pojďme o ní diskutovat, řekl druhý muž SPD Fiala.
Sektorová daň zásadně poškodí české podnikatelské prostředí, varuje šéf ODS Kupka, který dřívější windfall tax označil za chybu.
Koaliční rada hnutí ANO, SPD a Motoristů zváží vyšší zdanění bank, případně i dalších odvětví, jako jsou pojišťovny, telekomunikace, obranný průmysl či obchodní řetězce. V Nedělní debatě ČT to v obecné rovině připustil vicepremiér a šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Vláda podle něj hledá řešení, jak snížit schodkové hospodaření státu.
Původně měla rada jednat v pondělí večer. Ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) však řekl, že schůzka se z důvodu nepřítomnosti šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) odkládá.
Představitelé kabinetu zatím podobu možných daňových opatření nijak nepřiblížili. Ze slov Havlíčka nicméně plyne, že takzvaná windfall tax zavedená za exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není ve hře.
Opozice varuje před bleskovým schválením nových sazeb pro banky a případně další sektory formou takzvaného přílepku k mimořádné rafinérské dani. Tu už vláda odklepla v září, v pátek o ni má jednat Sněmovna.
Nejprve se má dohodnout rada
„Snažíme se udělat vše pro to, aby v rozumné míře klesal deficit státního rozpočtu. Připravili jsme rafinérskou daň. Máme řadu dalších nástrojů, řešení. Budeme o nich jednat,“ uvedl Havlíček.
Podle vicepremiéra to bude nejprve koaliční rada, která rozhodne, jakými nástroji se rozpočtový schodek bude snižovat. „Na radě si řekneme, jestli cestou sektorových daní vůbec půjdeme. Budeme o všem diskutovat, pak představíme řešení,“ dodal vicepremiér. Podle něj koaliční špičky proberou také kondici ekonomiky, předpokládané úspory v rezortech či to, kolik rozpočtu vynese boj proti šedé ekonomice.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala nemá informace o rozšíření rafinérské daně o další sektory. „Uvidíme, v jaké formě to bude prezentováno. Dosud s námi oficiálně nikdo nehovořil. Čekáme na koaliční radu, je to ve vzduchu. Budeme se na to ptát,“ ujistil.
Předseda uskupení Tomio Okamura už varoval, že vyšší zdanění bankovních aktiv by mohlo zvýšit poplatky a úroky z úvěrů, hrozily by podle něj také dražší hypotéky nebo omezení půjček firmám.
„Existují možnosti zdanění, které jsou jiné, než byla windfall tax. Faktem je, že tuzemské banky posílají svým zahraničním matkám obrovské sumy peněz. Pokud by se našla daň, která by nezasáhla poplatky a hypotéky a banky by si ty peníze znovu nevybíraly od českých občanů, tak o tom pojďme diskutovat,“ míní Fiala.
Opozice i ekonomové jsou proti
Podle předsedy ODS Martina Kupky by se vláda zavedením dalších sektorových daní dopustila faulu. „Mají problém s rozpočtem, navrhují astronomický schodek. Sektorová daň zásadně poškodí české podnikatelské prostředí,“ prohlásil a dřívější windfall tax označil za chybu.
Šéf STAN Vít Rakušan se obává urychleného schválení bankovní a případně i dalších daní, které vláda přidá k rafinérské dani. „Ve finále to všechno mohou zaplatit lidé a firmy, vláda nemá žádné analýzy,“ soudí.
Za špatný krok by zvláštní daň pro finanční ústavy považovala Česká bankovní asociace. „Dodatečné zdanění by omezilo atraktivitu českého trhu, oslabilo by konkurenci na českém bankovním trhu, a tím negativně ovlivnilo dostupnost financování pro domácnosti a firmy,“ uvedl hlavní ekonom sdružení Jaromír Šindel.
Bankám a spořitelnám v prvním pololetí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 5,5 procenta na 71,06 miliardy korun.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská doporučuje kabinetu, aby hledal dodatečné příjmy zejména u daňových výjimek a spotřebních daní. „Dlouhodobě je potřeba modernizovat zastaralý daňový systém, který je z poloviny závislý na zdanění práce,“ podotkla.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska musí vláda začít brzdit především výdaje. „Pokud to neudělá a bude jen zvyšovat daně, budeme víc platit a stát víc utrácet a problém deficitní bilance se nezlepší,“ je přesvědčen.
Na banky opakovaně útočí Babiš
Současné vládě dramaticky roste rozpočtový deficit. Příští rok má rozdíl mezi plánovanými příjmy a výdaji dosáhnout 386 miliard korun. To je o 76 miliard více než letos. Podle Schillerové by měl schodek v dalších letech postupně klesat.
Pro Babiše a Schillerovou jsou finanční domy terčem už několik měsíců. Například na začátku června premiér při prezentaci reformy penzijního spoření řekl: „Naše banky mají absolutně nejvyšší ziskovost v Evropské unii. Vydělávají na všem, není možné, aby odíraly lidi.“
Minulý měsíc se do bank pustila ministryně financí. „Dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne. Byla by škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené...,“ napsala na síti X Schillerová.
Následoval premiérův výpad v dolní komoře parlamentu. Také se zaměřil na sazby hypoték, které podle něj přinášejí bankám extrémní zisky. Hnutí ANO přitom před loňskými sněmovními volbami slibovalo, že úvěry na bydlení zlevní. „Kdo tady nejvíc vydělává, kdo je nejvíc nenasytný? No, komerční banky,“ prohlásil Babiš.
Banky chtějí konstruktivně jednat
Bankovní asociace je připravena vést konstruktivní dialog s vládou o tématech, která mohou přispět k prosperitě Česka, včetně dostupnějšího financování bydlení. „Jsme přesvědčeni, že věcná diskuse založená na datech a ekonomických souvislostech je nejlepší cestou k hledání společných řešení, která budou přínosem pro občany i českou ekonomiku jako celek,“ uvedl šéf komunikace ČBA Radek Šalša.
Podle České spořitelny se debata přesunula z odborné do politické roviny. „Cena hypoték se neodvíjí od libovůle bank ani od čtrnáctidenní repo sazby ČNB, ale od ceny víceletých, zejména tříletých a pětiletých úvěrů, takzvaných swapů, na finančních trzích,“ upozornil mluvčí banky Filip Hrubý.
Babiš chtěl v minulosti přimět čtyři největší tuzemské finanční domy, tedy Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku a UniCredit Bank, aby vložily sedm miliard korun do Národního rozvojového fondu na podporu infrastrukturních projektů.
Záměr představený v roce 2019 o pět let později skončil nezdarem. Údajně se nesešel dostatek peněz a bankéři zároveň za celou dobu existence fondu marně čekali na zadání, které by mohli proinvestovat.
Neuspěla ani minulá vláda, která na banky uvalila zmíněnou windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Z odhadovaných 33 miliard korun se státu sešlo jen pár stovek milionů ročně. Důvodem byla podle odborníků skutečnost, že se banky pomocí optimalizace zisků mimořádné dani z velké části vyhnuly.
