Letošní sklizeň chmele, která tento týden začala, má být podle odhadů chmelařů zhruba poloviční proti té loňské. Ta byla naopak rekordní. „V době, kdy byl potřeba déšť, bylo sucho. Jednalo se o přelom května a června. To úrodě letos neprospělo,“ říká Gabriela Čermáková ze sušárny chmele v Kolešovicích na Žatecku.
Pěstitelé chmele na Žatecku a Lounsku zahájili sklizeň a odhadují, že úroda bude letos podprůměrná. „S loňskem to nemůžeme absolutně srovnávat, protože to byla rekordní sklizeň. Letos to naopak vypadá, že se nedokážeme dostat ani na pětiletý nebo desetiletý průměr,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Loni se zemědělcům podařilo sklidit 8306 tun chmele, letos by uvítali alespoň 6000 tun.
Problémy dělají pěstitelům také vysoké náklady. Předseda uvedl, že pěstitelé mají smlouvy na několik let s fixní cenou okolo 250 tisíc korun za tunu. Z propočtů chmelařů ale vyplývá, že jen hnojiva jsou o 160 procent dražší. Do nákladů se také promítnou vyšší ceny topných olejů do sušáren a ceny elektřiny a nafty.
Stejně hodnotí situaci na začátku sklizně chmelaři v Olomouckém kraji. Výnos chmele bude letos menší, jeho kvalita je ale dobrá, vyplývá podle předsedy družstva Kokory Vladimíra Lichnovského z prvních dnů sklizně. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech, což je třetina z celkové plochy. „Po dvouletém výpadku kvůli pandemii sezonní práce při sklizni opět obstarávají především cizinci,“ doplnil Lichnovský.
Plochy chmelnic se letos v Česku meziročně zmenšily o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Pěstitelů je 121. Přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v žatecké chmelařské oblasti, uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
