Chov prasat je nejnižší od roku 1921, vepřové se dováží

Stavy prasat v Česku loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy je statistici sledují.

Stavy prasat v Česku loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy je statistici sledují. Zdroj: Profimedia

Česká prasata by mohl potkat podobný osud jako český česnek. To znamená, že jejich chov téměř zmizí, respektive bude vytlačen zahraniční konkurencí. Tvrdí to alespoň čeští zemědělci, kteří se opírají o tvrdá data - stavy prasat totiž loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy je statistici sledují. Spotřeba přitom zůstává v posledních letech stejná. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala dnes již polovina vepřového na tuzemském trhu pochází z dovozu.

„Každé druhé kilo vepřového se k nám dnes dováží. To jsem si před pár lety neuměl představit. Jsme národ, kde národní jídlo je řízek a knedlo-vepřo-zelo a my budeme půlku prasat dovážet. To bylo jako špatná legrace,“ poznamenal Stibal. Ke konci roku 2011 tuzemští zemědělci chovali 1,49 milionu prasat, což bylo podle dat ČSÚ meziročně takřka o pětinu méně. Roční spotřeba vepřového masa se v Česku v posledních letech přitom drží průměrně kolem 40 kilogramů na osobu.

Chov prasat je pro většinu tuzemských chovatelů již několik let ztrátový a hospodařit delší dobu s červenými čísly je podle Stibala neudržitelné. Dotační systém je podle něj dnes nastaven ve prospěch rostlinné výroby na úkor výroby živočišné. Přesto, že například na rozdíl od trhu s mlékem není obchod s vepřovým v EU svázán žádnými kvótami, zejména ekonomicky silnější státy pomocí různých národních podpor zvýhodňují své chovatele v boji s konkurencí.

Potká prasata podobný osud jako český česnek?

Ideální podle Stibala není ani přístup řady tuzemských zemědělských podniků. Zatímco v západní Evropě převládá pohled na farmu jako komplexní celek, který zahrnuje jak pěstování zemědělských plodin, tak chov dobytka, v Česku se často výroby nesprávně oddělují. „Předseda si potom sedne a ekonom mu dá výsledek jednotlivých výrob. A když vám tři roky po sobě nevychází prasata, tak je škrtnete, to je logické,“ poznamenal Stibal. Podle něho čeští chovatelé také často za svými bohatšími západními kolegy zaostávají v technologické výbavě chovů.

„Ani my jsme neočekávali takový brutální pokles stavů. Je to tragédie. Bude to mít trvalé negativní důsledky pro celý agrární systém. Bude tady trvalý nadbytek obilí,“ řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Trvající úbytek prasat způsobuje každoroční problémy s odbytem obilí, které je základní složkou krmných směsí pro prasata a ztrácí tak užití. Stále větší část obilí z Česka tak míří do zahraničí a s ním i přidaná hodnota, která vzniká zejména v živočišné výrobě.

ilustrační fotoilustrační foto

Ministerstvo zemědělství v loňském roce spustilo nové dotační programy na podporu upadajících chovů prasat. Přestože podle Stibala měla podobná podpora odstartovat již dříve, chovatelům určitě pomohla a nebýt jí, byl by loňský pokles ještě o pět procent vyšší. „O to naléhavější bude v loni započaté podpoře pokračovat,“ poznamenal Veleba podle něhož je v zájmu zemědělců i spotřebitelů produkci vepřového v ČR zachránit.

V opačném případě podle něj hrozí, že podobně jako tomu nastalo v minulosti u česneku, po likvidaci tuzemských producentů zahraniční konkurence výrazně zvýší ceny, což pocítí český zákazník.

Podobně jako prasat loni v Česku ubylo také drůbeže. Její stavy se meziročně snížily o dvacet procent na 19,26 milionu kusů, z toho slepic ubylo o 19 procent na 3,5 milionu. Naopak o 1,5 procenta se rozšířily chovy skotu, které ke konci roku 2011 čítaly 1,34 milionu kusů.