„Měli bychom mít pouze jeden cíl a to je snižování emisí CO2,“ řekl Beneš. Unie by jejich poklesu podle něj měla dosáhnout oživením systému emisních povolenek.
Evropský summit schválil balíček před dvěma týdny. EU se v něm zavázala, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990. Rovněž k roku 2030 se v EU zvýší podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent a nejméně o 27 procent se má zvýšit energetická účinnost.
Neměl by to být cíl, ale nástroj
Beneš souhlasí s podporou obnovitelných zdrojů, mělo by se tak prý ale dít na tržním principu. „Neměl by to být cíl, ale nástroj,“ uvedl.
Upozornil také na chyby při realizaci podobných cílů, které si Evropa před lety vytyčila do konce tohoto desetiletí. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent „zelené“ energie a dvacetiprocentních úspor. „Cíle byly dobré, myšlenka skvělá, nicméně samotná realizace provedení byla fatální,“ řekl Beneš.
Konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a trvale udržitelný rozvoj
Připomněl, že smyslem politiky EU při stanovení těchto ukazatelů bylo naplnění tří politický cílů. Šlo o konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a trvale udržitelný rozvoj, který se podle něj změnil na rozmisťování obnovitelných zdrojů. Dnes je v EU problémem konkurenceschopnost i bezpečnost dodávek, dodal.
Jakub Vít ze Svazu průmyslu upozornil, že v Evropě se za poslední čtyři drtivá většina členských státu vrátila k tomu, na co je zvyklá za posledních 300 let. „A to je koncept velmocí a řešení v rámci národních hranic,“ podotkl Vít. S tím Beneš souhlasí. EU je podle něj v krizi politického systému. „Těžko se zajistí do budoucna liberální jednotný trh, když budou velké země do toho tlačit své národní řešení. To nemůže fungovat najednou,“ dodal.
