Na kolik by to státní pokladu přišlo nelze odhadnout. Nikdo netuší, kolik bude proud stát, až se za deset let nové bloky spustí. „Nikde na světě nestaví jaderný projekt bez nějakého zapojení sátu. Zatím jsem politikům řekl, jak to dělají v jiných zemích,“ řekl Beneš. „Mně osobně připadá inspirativní britský model, kdy je výkupní cena jaderné energie regulována. Nastaví se nějaká fixní cena, kterou má provozovatel elektrárny zaručenou, ať se na trhu děje cokoliv,“ dodal.
Když je tržní cena elektřiny nižší než regulovaná, rozdíl doplatí stát. Když je naopak vyšší, doplácí elektrárenská firma do státní pokladny. Bavíme se intenzivně, jak to funguje v jiných zemích. Nejsem ale zastáncem toho, aby stát ručil za cenu,“ řekl LN Nečas.
„Začínáme se probírat různými výpočty a analýzami, ale musím říci, že jsem ke státním zárukám velmi skeptický. Kapacita záruk, která je v rozpočtových možnostech státu, je vyčerpána,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Můžeme si dovolit garantovat České národní bance miliardu eur na půjčku pro Mezinárodní měnový fond. Už si ale namůžeme dovolit garantovat Temelín,“ dodal.
O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Do 2. července mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Cena dvou nových bloků pro Temelín se odhaduje na zhruba 150 miliard korun.
