Vliv levné elektřiny na výsledky firmy potvrdil i generální ředitel Daniel Beneš. „V letošním roce k tomu navíc přibyla mimořádně teplá a suchá zima a zpoždění notifikace zelených certifikátů pro naše rumunské větrné parky Evropskou komisí,“ uvedl.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) v prvních devíti měsících roku meziročně klesl o 15 procent na 54,7 miliardy korun. Za celý letošní rok ČEZ očekává EBITDA ve výši 72 miliard a čistý zisk očištěný 29 miliard korun.
Společnost ale upozorňuje, že tento předpoklad může ovlivnit například vývoj regulatorních a legislativních podmínek energetiky v jihovýchodní Evropě, disponibilita výrobních zdrojů nebo klimatické podmínky v posledním čtvrtletí letošního roku.
Nová strategie
ČEZ v reakci na přetrvávající krizi energetického trhu aktualizoval svou strategii. „Chceme být dlouhodobě úspěšní a zůstat v pozici lídra – a to i v době krize a výrazné proměny evropské energetiky,“ uvedl Beneš. „Radikálně se mění vnější prostředí. Už několik měsíců je zřejmé, že vize jednotného trhu s energií v Evropě nebyla naplněna. Mění se technologie i nabídka. A v neposlední řadě se mění potřeby a preference zákazníků. Na to vše reagujeme,“ dodal.
Pro roky 2015 a 2016 se například podle něj společnosti ČEZ daří naplňovat cíl uspořit proti podnikatelskému plánu 16 procent stálých nákladů. „Jsem rád, že naše společnosti také využily možnosti nahradit požadované úspory navýšením zisku z nových obchodních příležitostí,“ uvedl Beneš.
Méně elektřiny i tepla
Pro rok 2015 se již podle mluvčího společnosti Ladislava Kříže podařilo identifikovat opatření s pozitivním dopadem přes 4,6 miliardy korun a pro rok 2016 téměř pět miliard korun.
Vývoj ceny akcií ČEZ za pět let:
Výroba elektřiny do konce září se meziročně snížila o sedm procent na 46 terawatthodin. Podle ředitele divize Obchod a strategie společnosti Pavla Cyraniho je to způsobeno především prodejem elektrárny Chvaletice v roce 2013 a právě dokončovanou obnovou elektráren Prunéřov. Vyšší výrobu má firmě zajistit i finišující výstavba nové uhelné elektrárny Ledvice. „V roce 2015, kdy už budou nové a obnovené zdroje v provozu, se budeme vracet na původní hladinu,“ dodal Cyrani.
Prodej elektřiny koncovým zákazníkům klesl o pět procent, u plynu dokonce o 13 procent. Prodej tepla pak byl meziročně o 17 procent nižší.
Za samotné třetí čtvrtletí vykázal ČEZ tržby 45,3 miliard korun a čistý zisk 2,4 miliardy korun. Meziročně si firma pohoršila, loni od července do září vykázala tržby 48,8 miliardy korun a čistý zisk 3,1 miliardy. Výše čistého zisku je také pod očekáváním analytiků, kteří ho předpovídali kolem 4,5 miliardy korun.
Výsledky nad očekáváním
Analytik J&T Banky Bohumil Trampota ale upozornil, že ve výsledcích je zaúčtovaná negativní jednorázová položka 3,2 miliardy korun vztahující se k odpisům rumunského větrného parku a bulharských aktiv. „Pokud čísla o tuto položku očistíme, všechny výsledky mimo tržeb jsou podstatně nad očekáváním,“ dodal.
Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze může být nižší čistý zisk proti odhadům určitým zklamáním. Podle něj slibuje ČEZ v podobě upraveného čistého zisku 4,9 miliardy korun, tedy zisku očištěného o všechny mimořádné položky, dvě věci.„A to že, bez jednorázových negativ bude v budoucnosti lépe, a že základ pro výpočet budoucí dividendy bude slušný a můžeme snad spekulovat o jejím udržení na loňské úrovni, tedy 40 korun na akcii,“ dodal Hlinomaz.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. S akciemi ČEZ se obchoduje na pražské burze, v úterý jejich cena končila na 612,10 koruny za akcii.
