Aktualizováno: Nové ruské drony děsí Evropu. Češi proti nim chystají „lovce“, zapojí se Strnad i Aero
- Největší hrozbou jsou nyní ruské bezpilotní prostředky Geran-5 a malé střely s plochou dráhou letu Banderol.
- Konkrétní řešení mají nebo dokončují CSG, Omnipol Group, LPP Holding, česko-ukrajinská U&C UAS a další české firmy.
- Ministerstvo obrany chystá ve spolupráci se zbrojařskými a technologickými podniky monitorovací soustavu Antidron.
Rusko stupňuje rozsáhlou hybridní válku proti zemím Evropské unie, kterou Rada EU označuje za přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Jde o sabotáže a fyzické útoky na železnice, továrny nebo na logistická centra. Dokládá to nedávný incident na letišti v Lipsku či dronový úder na vlak v těsné blízkosti polských hranic. Narušování včetně kybernetických útoků čelí také kritická infrastruktura, jako jsou energetické sítě, vodovodní řady, telekomunikace a podmořské kabely.
Bezpečnostní incidenty v současnosti straší hlavně země na severovýchodě Evropy. Polsko kromě příhraničního útoku na vlak řeší také ruský dron Gerbera 2 s výbušninou vylovený z Baltu. Varšava se navíc obává, že nové ruské technologie v podobě rychlých bezpilotních prostředků Geran-5 a malých střel s plochou dráhou letu Banderol s proudovými motory pro ni představují zvýšené
riziko.
Univerzální řešení, které by ochránilo proti všem současným asymetrickým hrozbám, podle odborníků zatím neexistuje. Státy však musejí ve spolupráci s firmami obranný val urychleně vybudovat. Tvořit ho má více vrstev kombinujících senzory, velící a řídící uzly a samotné prostředky pro eliminaci různých typů útoků. Tyto tři základní pilíře by pak měla doplňovat speciální zařízení z oblasti elektronického boje. Právě v něm Rusko dlouhodobě vyniká.
Klíčová role lovců dronů
České podniky obranného a bezpečnostního průmyslu zvýšenou poptávku po ochranných systémech vnímají. Velké zbrojařské skupiny i menší hráči chystají uvedení takových produktů na trh, případně je už mají v nabídce.
Konkrétní řešení mohou poskytnout nebo dokončují například CSG a Omnipol Group. Velké zkušenosti s vývojem a výrobou průzkumných i bojových dronů a také s elektronickým válčištěm má v tuzemsku česko-ukrajinská společnost U&C UAS.
„Máme prostředek vycházející z poznatků z ukrajinského konfliktu. Jde o takzvaný interceptor, který je schopen nepřátelský dron dostihnout a zlikvidovat,“ říká Pavel Bulant z vedení U&C UAS.
V praxi funguje tento lovec dronů tak, že obsluha radiolokátoru zachytí podezřelý objekt, předá informace o poloze operátorovi a ten vypustí interceptor, který se už autonomně navede na cíl. Samotné sestřelení nepřátelského dronu obstará bojová hlavice. Ta podle Bulanta zajišťuje stoprocentní úspěšnost i v případě, že je cíl násobně větší než nosič nálože.
„Provádíme integraci našeho zařízení do detekčního systému zákazníka. Týká se to i civilních letišť,“ doplňuje Bulant. Kromě ukrajinské armády má U&C UAS už několik zákazníků v zemích NATO.
O něco dražší řešení, jak sestřelit nepřátelský stroj, má brzy představit Aero Vodochody spolu s Omnipol Defence. Půjde o letoun L-39 Skyfox ve verzi Drone Hunter schopný nést čtyři bloky s celkem 28 raketami ráže 70 milimetrů. Ve srovnání s nadzvukovými stíhačkami, které evropští členové aliance nejčastěji nasazují proti podezřelým dronům, bude cena zbraňového kompletu podle výrobce nesrovnatelně nižší. Důležité je i to, že Česko by mohlo prostřednictvím svého průmyslu nabízet L-39 Skyfox k ochraně vzdušného prostoru východního křídla NATO.
„Nebeskou lišku“ vyzbrojenou raketami čekají v říjnu finální zkoušky. Aktuálnost jejího možného využití dokládají zmíněné ruské proudové drony Geran-5 a střely Banderol s delším doletem a větší přesností, kterým začala čelit Ukrajina. Kyjev ani aliance dosud nemají adekvátní levnou technologii, jak se s těmito novými zbraněmi, které stojí v průměru 100 tisíc dolarů, vypořádat. Například střela Tomahawk vyjde na dvacetinásobek. Premiér Donald Tusk varuje, že se polské území v příštích týdnech či měsících může stát terčem nepřátelských akcí ze strany Moskvy.
Přesné radary a velící uzly
Největší česká zbrojařská skupina CSG nástup výkonnějších bezpilotních prostředků sleduje a už od loňska chystá rozjezd výroby různých typů malých turbínových motorů. Postupně se hodlá propracovat k finálním produktům, a to dronům i řízeným střelám.
Majitel CSG Michal Strnad tak vytváří konkurenční tlak na stejně zaměřenou českou společnost PBS Group. Ta nezůstává pozadu a bude rozšiřovat své výrobní kapacity i v Polsku a do svého dodavatelského řetězce více zapojí tamní firmy. PBS už působí rovněž v USA.
Strnad proniká i do oblasti elektronických obranných systémů. „V rámci skupiny vyvíjíme a vyrábíme například radarové technologie a systémy velení a řízení a jsme schopni je integrovat s dalšími senzory a efektory včetně technologií třetích stran,“ říká mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Firma Retia z CSG se pak zaměřuje na specializované C-UAV nástroje, tedy na detekci, sledování a na potlačování bezpilotních prostředků. Jde mimo jiné o technologie na bázi AI pro ochranu bezprostředního perimetru strategických objektů. Ty mohou v denních i nočních podmínkách vyhodnocovat nejen přítomnost osob, vozidel či dronů, ale také jejich chování, a na základě toho upozornit na potenciální hrozbu.
Ve výrobě pokročilých dronů řízených AI a rovněž v prostředcích elektronického boje vyniká další česká společnost LPP Holding. Ta v září uspěla v soutěži NATO Innovation Challenge pořádané velitelstvím spojeneckých sil pro transformaci v americkém Norfolku. V rámci této pravidelné akce největších aliančních inovátorů uspěla LPP v konkurenci více než šesti desítek firem.
Řešení, která tuzemská firma nabízí, jsou schopna odolávat zarušení a na rozdíl od konvenčních prostředků je možné jejich nasazení ve větším počtu. I tento nový produkt reaguje podle LPP na potřeby NATO, které žádá okamžitě dostupné a fungující technologie pro eliminaci stávajícího ruského nebezpečí.
Český monitorovací systém
Podezření, že za sabotážemi a útoky na EU stojí Kreml, zesiluje skutečnost, že cílem jsou velmi často právě evropské podniky výrábějící drony. Na konci srpna propukl požár v továrně na bezpilotní prostředky WB Electronics jižně od Varšavy. Produkci firmy používá ukrajinská armáda. Polské úřady míní, že šlo o terorismus se zapojením cizích zpravodajských služeb. Ve stejné době vzplál v Gdyni sklad hraček. Mohlo přitom jít o omyl, jelikož závod leží v sousedství dalšího objektu WB Group.
V ožehavé situaci je i Litva. Už několikrát zažila poplach kvůli záhadným bezpilotním prostředkům, které mimo jiné narušují letecký provoz v zemi. Tento týden stíhačky NATO sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, jenž nejspíš přiletěl z Běloruska. K nebezpečnému incidentu před několika málo dny došlo i přímo v Baltském moři. Ruská válečná loď tam vypálila světlice na dánský vrtulník.
V Česku se na rostoucí nebezpečí připravuje hlavně armáda. Ministerstvo obrany ve spolupráci se samosprávami hodlá do dvou let zahájit ostrý provoz Společného operačního střediska složek bezpečnostního systému, které propojí všechny kraje. Projekt byl v pilotní podobě představen na jaře. Jeho součástí bude monitorovací soustava Antidron, která má sledovat kritickou infrastrukturu a zvlášť významné objekty.
„Například na elektrárně bude čidlo propojené s informačním systémem, kolem je perimetr. Sledují se autonomní systémy, víme přesně, jestli se přibližují, jak jsou daleko od perimetru a jaká se činí opatření. Dokonce rozpoznáváme typ dronu, kdo ho vyrobil,“ popisuje šéf rezortu obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle něj se systém připravuje už delší dobu a nyní se spouští. Má stát vyšší jednotky miliard korun. „Prakticky všechno dodávají české firmy, je to naše know-how,“ upozorňuje Zůna.
