„Lidé vždy v historii použili cokoliv, co jim bylo k dobrému. Většinou bez ohledu na to, jaké to mělo vedlejší dopady,“ sdělila v rozhovoru pro E15.cz Dana Drábová.
Spěchat podle ní není potřeba už z toho důvodu, že se velká část vývozu elektřiny z České republiky odehrává na základě výroby v elektrárnách, které „už by si přinejmenším zasloužily velkou modernizaci“. „Navíc v elektrárnách s poměrně malou účinností,“ konstatovala Drábová.
Stát má podle ní z těžby fosilních paliv stejně malý užitek jako lidé, kteří jsou následky těžby zasaženi. „Uhlí není těžařských společností, ale nás všech. Je to státní majetek a my neumíme přínosy a náklady dobře řídit,“ míní Drábová. „Když například Arnošt z Pernštejna přemýšlel o tom, že vybuduje na Pardubicku rybníky, velmi velkoryse lidem jejich vystěhování kompenzoval. A oni to pak spíš vítali,“ dodala Drábová.
O prolomení těžebních limitů bude rozhodovat nová vláda, sněmovna už v prosinci loňského roku doporučila vládě Jiřího Rusnoka, aby limity na těžbu uhlí v severních Čechách ani nerušila ani neměnila. Premiér v demisi Rusnok se tehdy při návštěvě Mostecka vyjádřil, že vládní usnesení, které chrání obce na Mostecku před rozšířením těžby, považuje za vyčpělé.
Sněmovna se tak přiklonila k doporučení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) či prezidenta Miloše Zemana. Rusnokův tým, který prezident sestavil, by ale podle něj mohl připravit podklady. Částečné prolomení limitů už připustil uchazeč o ministra průmyslu Jan Mládek (ČSSD), shodl se tak prezidentem Zemanem.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovila svým usnesením vláda v roce 1991. Zaručují městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA, hrana těžební jámy by se dostala také jen pár set metrů od okraje Litvínova.
O dalších aktuálních energetických tématech se více dočtete v zítřejším rozhovoru s Danou Drábovou v E15 a E15.cz.
