Gabriel při dnešní návštěvě Varšavy řekl, že už Moskvě sdělil, že Nord Stream 2 bude postaven, jen pokud bude přes Ukrajinu proudit plyn v tranzitních dodávkách i po roce 2019, kdy vyprší platnost nynější tranzitní dohody mezi oběma zeměmi. Rusko má po tomto datu v plánu Ukrajinu z tranzitních dodávek plynu do Evropy zcela vyřadit a rozšíření Nord Streamu by mu to umožnilo.
Rusko také bude muset zaručit dodávky do východní Evropy přes plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko, řekl Gabriel podle agentury Reuters. Podle něj nový plynovod zmírní dopad poklesu evropské těžby plynu i případného přerušení dodávek přes válčící Ukrajinu.
Proti rozšíření plynovodu protestovaly v listopadu u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska. Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny.
Gabriel řekl, že Německo vnímá Nord Stream jako ekonomickou otázku, kdežto pro Polsko to je politický problém.
Místopředseda polské vlády Mateusz Morawiecki však dnes řekl, že zvyšovat závislost v plynu na Rusku je pro Evropu riskantní a podporovat nový projekt v tomto směru je také nezodpovědné vůči Ukrajině, jejíž vztahy s Ruskem jsou od předloňska velmi napjaté. „Na Ukrajině je válka, zatímco náš hlavní obchodní partner vede jednání o zvýšení kapacity (dovozu z Ruska),“ řekl Morawiecki.
Na projektu Nord Stream 2 se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Projekt chce důkladně prověřit Evropská komise. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.
