„Politická rozhodnutí a rozsáhlé změny na našich trzích nás staví před dosud nepoznané výzvy,“ napsal předseda představenstva Johannes Teyssen v dopisu akcionářům. Koncern musel loni ukončit provoz v jaderných elektrárnách Isar I a Unterweser, které v minulých letech tvořily značnou část jeho zisku. Zastavení obou elektráren a daně z jaderného paliva E.ON připravily o 2,5 miliardy eur.
Ztrátový byl loni pro německý koncern i obchod se zemním plynem. Především kvůli nevýhodným dlouhodobým smlouvám, které společnost podepsala s dodavateli jako je Gazprom, E.ON přišel o další stovky milionů eur. Spolu se ztrátovými investicemi v Itálii a Španělsku tak musel koncern odepsat miliardy eur.
Ještě loni přitom firma vydělala 5,85 miliardy eur. Také zisk před zdaněním, úroky a odpisy se propadl o 30 procent na 9,29 miliardy eur. S obdobným procentuálním propadem dividendy tak mohou počítat akcionáři energetického koncernu.
Na letošek chystá E.ON řadu úsporných opatření. O práci by mělo přijít přibližně 11 tisíc z celkových 80 tisíc zaměstnanců, z toho šest tisíc v Německu. Firma přesto neseškrtá své expanzní plány, zahrnující vstup na brazilský trh. „O možnostech spolupráce jednáme i s našimi partnery v Turecku a Indii, konkrétní výsledky očekáváme v průběhu tohoto roku,“ dodal Teyssen.
Nadějně pro E.ON vyznívá i dnešní dohoda s Norskem na nových podmínkách dodávek plynu. V budoucnu by koncern chtěl navázat čtvrtinu svých odběrů zemního plynu na aktuální cenu na trhu.
