Elektrárna se staví od roku 2010 a termín jejího dokončení se několikrát odkládal, podle mluvčí skupiny Evy Kijonkové kvůli potížím turecké strany s plněním podmínek financování od České exportní banky (ČEB).
„Jsme velice rádi, že se podařilo dohodnout s investorem a projekt po čtyřech letech nyní dospěl do fáze, kdy byl připojen první blok a elektrárna dodala do sítě prvních 50 megawattů,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEB Karel Bureš.
Dohodu s tureckou stranou na parametrech dokončení elektrárny oznámily Vítkovice v polovině loňského prosince. „Yunus Emre představuje z hlediska výše poskytnutého úvěru jeden z největších obchodních případů České exportní banky za celou její dvacetiletou existenci,“ uvedla Kijonková.
Bureš uvedl, že ČEB se prostřednictvím tohoto projektu podařilo výrazně podpořit české exportéry. „Investiční náklady určené pro české firmy činí přes 8,7 miliardy korun,“ uvedl ředitel ČEB. České firmy podle něj díky tomu získaly další obchodní nabídky v asijském regionu.
„Zahájení dodávek elektřiny do sítě je pro nás nejvýznamnějším milníkem,“ uvedl Jiří Skuhra, obchodní ředitel VMG a současně generální ředitel společnosti Vítkovice Power Engineering, která za projekt zodpovídá. Elektrárna Yunus Emre je nyní ve finále najíždění. Pro Turecko jde o jeden ze zásadních nových zdrojů po otevření sektoru privátním společnostem.
Skupina Vítkovice Machinery Group má přes osm tisíc zaměstnanců. Tvoří ji firmy s ročním obratem více než 25 miliard korun. V roce 2014 měla skupina konsolidovaný zisk 479 milionů korun. Hlavním vlastníkem skupiny je Jan Světlík.
