Gazela je 166 kilometrů dlouhá vysokotlaká linie. Začíná v Brandově na Mostecku a končí v Přimdě na Tachovsku. Je pokračováním Nord Streamu, který severní trasou přivádí do Evropy zemní plyn z nových ruských zdrojů.
Rourami o průměru 1,4 metru, jejichž životnost je až 100 let, bude ročně protékat až 30 miliard metrů krychlových suroviny, což je zhruba 3,5násobek spotřeby Česka, uvedl Radek Benčík, jednatel Net4Gas, která byla investorem největší současné energetické stavby v Česku za necelých deset miliard korun. Její návratnost by měla být desetiletá.
Gazela, která také spojí plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu, je na čtyřech místech propojena s českou přepravní soustavou. Soustava plynovodů umí dodávat plyn oběma směry, tedy z Německa do Česka i naopak. Podobně je napojeno i Slovensko.
„Jde o úplně novou trasu s velkou kapacitou, která se stane trasou hlavní. Nyní už se pro dopravu plynu do Česka z větší části využívá Opal než tranzit ze Slovenska,“ uvedl manažer projektu Pavel Nesládek.
Gazela, kterou proudí plyn od konce loňského roku, je podle Benčíka v předčasném užívání a do poloviny roku po kolaudaci naběhne do reálného provozu. „Z hlediska objemu dodávek bude jedna z nejdůležitějších a nejvíce zatížených. Už dnes máme soustavu schopnou přepravovat oběma směry nejen z východu na západ, ale dnes jsme schopni také opačně, i ze severu na jih, takže flexibilita je opravdu velká,“ uvedl. Česko se tak stává velkou křižovatkou dopravy plynu v Evropě.
Na stavbě se podílela tisícovka montážníků a 400 těžkých strojů
Stavba Gazely byla zahájená předloni v říjnu. Potrubí na své trase v Česku kříží celkem 66 silnic, 13 železnic a 51 vodních toků. V Plzeňském kraji má délku téměř 90 kilometrů. Třetinu stavby, většinou v Ústeckém kraji, stavěl český Plynostav a ruský Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin.
Hmotnost 9500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů je 120 tisíc tun, dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.
Podobná stavba byla v Česku podle Nesládka k vidění naposledy v roce 1985 při dokončování tranzitního plynovodu z východu na západ. Na stavbě Gazely, rozdělené do třech úseků, se pohybovala až tisícovka montážníků a v hlavní stavební sezoně až 400 těžkých mechanismů.
