„Naši dodavatelé jsou irácké straně z minulosti dobře známí. Československé firmy vybudovaly více než 60 procent iráckých kapacit zpracování ropy a zemního plynu. V posledních letech se ty nejaktivnější, jakými jsou Technoexport, Chemoprojekt, Prokop Engineering, UNIS a další, již zapojily do probíhající rekonstrukce,“ uvedl Kuba. Podle něj je v Iráku kromě stavby čtyř nových rafinérií nyní ve hře také modernizace současné rafinérie Salahuddin I a II.
Při květnové návštěvě Iráku by podle Kuby měla být podepsána mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci mezi Českem a Irákem. „Z úst iráckých představitelů opakovaně zaznělo, že jsou připraveni dát našim podnikům šanci ucházet se o zajímavé státní zakázky v oborech, kde mají naše firmy možnost uplatnění, především v petrochemickém průmyslu, strojírenství, vodním hospodářství, energetice, zemědělské technice, informačních a telekomunikačních technologiích,“ podotkl Kuba. MPO zároveň pomůže českým firmám v účasti na říjnovém Mezinárodním všeobecném veletrhu v iráckém Erbilu.
Kuba připomněl, že irácké zásoby ropy a zemního plynu jsou srovnatelné se zeměmi Perského zálivu. Irák je na čtvrtém místě z pohledu objemu zjištěných zásob ropy na světě, přičemž jeho těžba ropy by měla do roku 2017 vzrůst z nynějších 2,6 milionu barelů denně na šest až sedm milionů barelů. Příjmy z budoucího exportu ropy tak Iráku podle Kuby vytvoří dostatečné finanční zdroje k úhradě nákladů potřebných pro rekonstrukci a modernizaci iráckého hospodářství.
Vzájemný obchod mezi Českem a Irákem loni po předchozím růstu meziročně klesl o zhruba 40 procent z 2,59 miliardy korun v roce 2010 na 1,54 miliardy korun. Česko má s Irákem dlouhodobě kladnou bilanci, jelikož irácký vývoz je minimální a loni jeho hodnota činila necelé tři miliony korun.
