Podle názoru těchto tří finančních ústavů by Lesy ČR neměly být členem výboru, který bude mít značný vliv na průběh insolvenčního řízení, neboť není jisté, zda dokáže reprezentovat zájmy všech věřitelů, nejen své. Poukazují zejména na soudní spory mezi LČR a Less&Forest a to, že státní podnik po prohlášení úpadku firmy odstoupil od všech smluv na pěstební a těžební práce s touto firmou uzavřených.
S tím ale Lesy ČR nesouhlasí. „Nelze souhlasit s tím, že by odstoupení od smluv nebyl v souladu se společným zájmem věřitelů. Pokud by smluvní spolupráce mezi dlužníkem a LČR pokračovala, došlo by z hlediska věřitelů dlužníka naopak k nežádoucí skutečnosti - vznikaly by pohledávky LČR za podstatou,“ uvedl státní podnik v prohlášení o odstoupení zaslaném soudu. Výnosy z majetkové podstaty jdou nejdříve právě za pohledávkami za podstatou, tedy k LČR, nikoli za menšími věřiteli.
Státní podnik již dříve průběh insolvenčního řízení kritizoval a navrhl, aby do něj vstoupilo i krajské státní zastupitelství. „Postupem dlužníků a Krajského soudu v Praze v insolvenčním řízení hrozí vznik škody na majetku státu v řádech stovek milionů korun. Dosavadní průběh řízení nasvědčuje tomu, že dlužníkovi je ze strany soudu vyhovováno i v případech, kdy by tomu tak být nemělo, pročež při vedení insolvenčního řízení dochází k nežádoucím jevům,“ uvedly Lesy ČR předminulý týden. Do té doby státní podnik tvrdil, že případné dluhy zkrachovalého Lessu pokryjí bankovní garance, které skládá vítěz každé zakázky na dané územní jednotce.
Mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík tehdy deníku E15 řekl, že firmě se nelíbí především to, že většinu – čtyři ze sedmi – členů prozatímního věřitelského výboru tvoří osoby, které do něho navrhl sám dlužník, firma . Soud nejprve jmenoval do výboru Raiffeisenbanku, Agrofert Holding Andreje Babiše a Lesy ČR. Posléze soud počet členů rozšířil o Českou spořitelnu, Citibank, L. E. S. CR a Lesy města Prostějova.
