Když Fuksa v červenci dotace zastavil, jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo bouři nevole mezi agrárními organizacemi i sdruženími hájícími zájmy venkova. Bendl prý k obnovení programu dospěl na základě podrobného přezkoumání situace kolem provozování bioplynových stanic.
Podle Bendla by ke spalování v bioplynových stanicích měly přednostně být využívány odpady ze zemědělské a lesnické výroby. „Využívání těchto odpadů a zbytků by mělo být zásadní podmínkou pro přidělování podpor projektům zabývajícím se obnovitelnými zdroji energie. Rozvoj přitom musí být organizovaný a smysluplný, nikoli živelný, jako v případě slunečních elektráren,“ uvedl ministr.
„Je to dobrý signál a my to kvitujeme,“ komentoval dnešní krok ministerstva prezident Agrární komory Jan Veleba.
Své červencové rozhodnutí ministerstvo zemědělství ještě v době, kdy ho řídil Fuksa, zdůvodnilo mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie a snahou uspořit peníze.
Agrární komora se proti kroku ministerstva ihned ohradila. Zemědělským podnikům prý hrozily z rozjetých projektů mnohamilionové škody. Ukončení dotací bylo navíc podle kritiků v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, a Česko by tak přišlo i o peníze z Bruselu. Verdikt ministerstva okamžitě kritizovali i bankéři, kteří výstavbu bioplynových stanic spolufinancují.
Jak dnes uvedl Veleba, podle kvalifikovaného odhadu Agrární komory by instalovaný výkon bioplynových stanic v Česku měl v roce 2013 dosáhnout 250 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu při vyjadřování obav, že by v této oblasti mohly nastat stejné problémy jako u solárních elektráren, odhadovalo jejich výkon ve stejném období na 450 MW.
