Odboráři jsou podle Mládka jednoznačně proti přiznání statusu Číně, mezi zaměstnavateli jsou smíšené názory. Někteří jsou silně proti, jiným by změna nevadila, dodal.
Na jedné straně jsou podle Mládka třeba ocelářské firmy, na straně druhé ale je spousta firem, které chtějí vyvážet do celého světa, včetně Číny. „Rozšiřování antidumpingových opatření je klacek se dvěma konci, který nemusí být použit jen na naši ochranu, ale i proti nám,“ upozornil. Vláda má podle něj nyní po dohodě v takzvané tripartitě jen dvě možnosti. Buď odmítne status tržní ekonomiky Číny, nebo získá mandát vyjednat nějaký kompromis, uvedl.
Tři varianty
Varianty na úrovni EU jsou nyní podle Mládka tři. Čína status dostane, pokud Evropská komise neudělá nic. Další je ta, že jí nebude přiznán, což vyžaduje aktivní kroky. Tím bude zachována antidumpingová ochrana, například na dovoz ocelářských výrobků. Poslední možností je kompromis, spočívající v zachování antidumpingových opatření, ale neschvalování nových, což by prodloužilo ochranu o tři až pět let.
Něco musíme udělat
Jádro debaty je v tom, jaká opatření před neférovými dovozy z Číny může EU použít, uvedl Niedermayer. Nabízí se cesta porušení pravidel Světové obchodní organizace (WTO), což by Evropský parlament nevítal. „Další cestu, přenesení obchodu do standardních pravidel podle WTO, bychom také nevítali. Třetí cesta je nadefinovat režim, který nastaví ochranu v odůvodněných případech. Něco ale musíme udělat,“ podotkl.
Evropská unie se stejně jako další členové WTO musí rozhodnout, zda Číně do letošního 11. prosince status tržní ekonomiky udělí. Pokud by tak učinila, čínské zboží by se jednodušeji dostávalo na evropský trh. Čína se stala členem WTO v prosinci 2001. Při svém vstupu přijala na 15 let status netržní ekonomiky. Tento termín ale v prosinci vyprší.
