Ministerstvo uvedlo, že prezidentovi doporučilo, aby souhlas k výstavbě ropovodu neudělil. Obama doporučení přijal. Podle ministerstva není stavba ropovodu není v národním zájmu, v samotném rozhodnutí však hrálo úlohu i to, že úřad prý neměl dost času na posouzení projektu.
O výstavbu ropovodu se ve Spojených státech vedou vleklé spory, kritici tvrdí, že důvody k jeho odmítnutí jsou čistě politické, přestože oficiální zdůvodnění je jiné. Přestože odmítnutí výstavby ropovodu není překvapivé, akcie kanadského podniku na zprávu reagovaly propadem skoro o pět procent, než většinu ztrát smazaly.
Délka ropovodu, který měl vést přes území státu Nebraska, podle návrhu činila 2735 kilometrů. Část zařízení měla vést přes ekologicky citlivou oblast Sandhills, z které čerpá vodu osm amerických států. To byl i jeden z hlavních důvodů, kvůli němuž vláda loni na podzim oznámila, že rozhodnutí o výstavbě ropovodu učiní až v roce 2013. To by znamenalo po prezidentských volbách.
Nicméně zákonodárcům, kteří projekt podporují, se na konci loňského roku podařilo do zákona o snížení daní vložit dodatek, v němž je uvedeno, že se má o ropovodu rozhodnout nejpozději letos v únoru.
Administrativa se kvůli ropovodu ocitla uprostřed sporu mezi dvěma nesmiřitelnými tábory: jedním jsou zástupci ekologických organizací, kteří ropovod nechtějí, druhým pak odboráři, kteří naopak tvrdí, že ropovod bude znamenat i nová pracovní místa. Mimo tento spor ještě stojí zásadní otázka ohledně dovozu ropy do USA. Kanada je blízkým spojencem USA a spolehlivým dodavatelem, což nelze tvrdit o všech zemích Blízkého východu, z nichž USA rovněž dovážejí značné objemy ropy.
Obamova administrativa už dříve uvedla, že potřebuje více času, aby mohla pro výstavbu ropovodu posoudit alternativní trasy. Zařízení má vést ze západní Kanady do Texasu a TransCanada je ochotna vést ropovod jinudy, než původně plánovala. Úřady potvrdily, že kanadský podnik má možnost se o výstavbu ropovodu ucházet později znovu.
