Huť ArcelorMittal Ostrava (AMO) loni vypustila loni do ovzduší 440 tun prachu, což bylo nejméně v její historii. Meziročně klesly její emise o 142 tun, oznámila společnost. Oproti roku 2003, kdy do huti vstoupili současní majitelé, bylo množství loni vypuštěných emisí čtvrtinové, podnik tehdy vypouštěl do ovzduší přes 2 tisíce tun prachu ročně. Novinářům to dnes řekli zástupci AMO.
ArcelorMittal Ostrava je jedním z největších znečišťovatelů v kraji. Moravskoslezský kraj patří k oblastem s nejznečištěnějším ovzduším v Česku i Evropě. Kromě průmyslu se na tom podílejí i doprava a domácí topeniště, škodliviny pocházejí i ze sousedního Polska. Tamní továrny mají na splnění limitů čas až do příštího roku. Ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek řekl, že se domnívá, že například v hutích tam pak emise prachu klesnou až o 90 procent.
Ředitelka obecně prospěšné společnosti Čisté nebe Anna Plošková řekla, že společnost ekologizační opatření vítá. "Jediná věc, která se nám úplně nelíbí, je to, že většina z těch opatření je financována ze státních, respektive unijních peněz a že Mittal investuje menší podíl z vlastního. To je docela nepoměr," řekla Plošková. Zástupci AMO uvedli, že evropské dotace na ekologické projekty dostali díky tomu, že zařízení zadržují více škodlivých látek, než je povinností firmy.
Náměstkyně moravskoslezského hejtmana Jarmila Uvírová (ANO) uvedla, že ostravská huť měla povinnost snížit emise u komínových zdrojů do roku 2020 oproti referenčnímu roku 2011 o 15 procent. "Nicméně díky instalovaným ekologickým opatřením huť tento cíl překonala už v roce 2016," uvedla Uvírová.
V době před 40 lety vypouštěla tehdejší Nová huť Klementa Gottwalda do ovzduší ročně okolo 40 tisíc tun prachu, tedy stokrát více než nyní. V roce 1993 to bylo více než 14 tisíc tun.
Slezská huť loni o více než 400 tun snížila i takzvané fugitivní emise, tedy emise, které vznikají při manipulaci s prašným materiálem na volném prostranství. Loni bylo v podniku poprvé celoročně v provozu 13 nových ekologických technologií, jež podnik vybudoval za dvě miliardy korun. Huť snížila na historické minimum i emise polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo(a)pyrenu.
Baranek dnes řekl, že důležité byly všechny investice, ale z hlediska komínových emisí byla jednoznačně nejdůležitější investice do výstavby tkaninových filtrů na jižní části aglomerace. To je provoz, kde se spékáním surovin připravuje vsázka do vysoké pece a kde se nejvíce práší.
"Tím se nám podařilo dokončit odprášení obou částí severní i jižní aglomerace. Z hlediska fugitivních emisí považuji za nejvýznamnější odprášení chladicích pásů na obou částech aglomerací. Ve všech případech byly instalovány tkaninové filtry jako nejlepší dostupná technika," řekl Baranek.
Generální ředitel AMO Vidžaj Mahadevan uvedl, že evropské emisní limity založené na nejlepších dostupných technikách, jež se staly závaznými loni, splňuje podnik už od roku 2012. "V roce 2015 jsme navíc dobrovolně a nad rámec zákona postavili hned 13 dalších filtračních zařízení na omezování emisí. Díky tomu jsme nyní na maximu, jakého jsme pomocí současných nejšpičkovějších technologií schopni dosáhnout," uvedl Mahadevan.
ArcelorMittal Ostrava vyrábí ročně více než dva miliony tun oceli. Výrobky vyváží do více než 40 zemí. Podnik má i s dceřinými společnostmi 7 tisíc zaměstnanců. Patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Baranek řekl, že v ekologických opatřeních je ostravský závod na špici celé skupiny.
