V Německu jsou podobně jako v Česku výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů garantovány na 20 let dopředu, což se promítá do vyšší ceny proudu pro koncové zákazníky. „Před domněnkou, že to nejhorší máme brzy za sebou, je potřeba důrazně varovat,“ řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung výzkumník RWI Manuel Frondel v reakci na snahy vlády výrazně omezit dotace u nově instalovaných solárních modulů.
Němci podle institutu prostřednictvím svých účtů za elektřinu zaplatili za proud ze slunce už 15 miliard eur (380 miliard korun). Celkem by ale za zařízení instalovaná za posledních 12 let měli podle studie uhradit okolo 100 miliard eur a do roku 2015 dalších až 13,3 miliardy eur. Podle RWI tak má Německo stále „otevřený solární účet“ ve výši téměř 100 miliard eur.
Podle institutu jde o čisté náklady, o něž byla navýšena cena elektřiny v důsledku státní podpory fotovoltaiky, a nejsou v nich zahrnuty nepřímé výdaje. „S přibývající výstavbou solárních zařízení si elektřina z větru a ze slunce bude stále více konkurovat a počet případů, kdy budou muset být větrné elektrárny v létě vypínány, bude výrazně růst,“ tvrdí Frondel. „Bude přibývat dvojité placení stejně jako další nepřímé výdaje, například na nutnou výstavbu přenosových sítí,“ dodal odborník RWI.
Georg Erdmann z Technické univerzity v Berlíně, který patří ke čtyřčlennému grémiu expertů spolupracujících s vládou na přechodu země k obnovitelným zdrojům, tyto nepřímé výdaje na rozvoj sítí a další opatření vyčíslil na 85 miliard eur. Náklady na podporu všech druhů zelené elektřiny odhaduje na 220 až 250 miliard eur, tedy zhruba na dvojnásobek toho, kolik má podle RWI „spolknout“ jen fotovoltaika.
Fotovoltaika stonásobně dražší než emisní povolenky
Institut ve studii podle frankfurtského listu kriticky hodnotí také německý systém subvencí pro solární energetiku i klimatickou bilanci fotovoltaických zařízení. Varoval přitom, že rostoucí ceny proudu mohou negativně ovlivnit postoj obyvatel k ekologické elektřině.
Snižování produkce skleníkových plynu prostřednictvím fotovoltaických elektráren podle studie vychází jako velmi drahé i v porovnání s cenou emisních povolenek. Zatímco povolení vypustit do vzduchu tunu oxidu uhličitého nyní na burze stojí sedm až osm eur, náklady na snižování emisí o stejnou jednu tunu prostřednictvím fotovoltaické elektrárny vycházejí u zařízení postavených do roku 2008 na více než 700 eur.
Ze strany RWI to není první upozornění tohoto druhu. K boomu fotovoltaiky v Německu se tento ekonomický institut staví rezervovaně dlouhodobě, připomněla agentura DPA. Solární odvětví v zemi jeho kritiku však odmítá.
Německo je světovou jedničkou na poli výroby elektřiny ze slunce. Na konci loňského roku mělo solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu přibližně 27 gigawattů (GW), přičemž za poslední dva roky ho vždy přibylo zhruba 7,5 GW. Solární proud i přesto tvoří asi jen čtyři procenta německého energetického mixu.
