„Částka za rok 2013 nepokrývá celou výrobu z podporovaných zdrojů, protože část výrobců o vyplacení podpory za loňský rok požádala až v roce 2014. To se promítne do statistik za letošní rok,“ vysvětluje část přebytku předseda představenstva OTE Jiří Šťastný.
Na vysokém přebytku se podepsala i nižší výroba v solárních elektrárnách způsobená nepříznivým počasím v loňském prvním pololetí. Oproti roku 2012 se ze slunce vyrobilo o 78 gigawatthodin méně, což představuje úsporu na podpoře přibližně miliardu korun. Ve srovnání s rokem 2012 klesl objem celkové vyplacené podpory o miliardu korun.
Pokud na loňské nižší výplatě podporovaným zdrojům někdo vydělá, bude to s největší pravděpodobností stát. Ten na letošní rok vyčlenil 14,7 miliardy korun. „Podle propočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by měl být státní příspěvek o 1,2 miliardy korun vyšší. Pokud skutečnost potvrdí propočty ERÚ, bude přebytek z roku 2013 použit na krytí letošního deficitu,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys. V případě, že se i letos na podpoře vybere více, než bude nutné, musí OTE podle podmínek čerpání státní dotace vrátit přebytek z roku 2013 na konci prvního čtvrtletí 2016.
Spotřebitelé se snížení cen elektřiny díky nižšímu příspěvku na podporované zdroje nedočkají. Od letošního roku je jejich příspěvek na krytí podpory stanoven zákonem na 495 korun za spotřebovanou megawatthodinu. Na rozdíl od předchozích let, kdy ERÚ mohl tento příspěvek upravit z roku na rok, by nyní změnu museli schválit poslanci.
„ERÚ ještě může zohlednit vývoj roku 2013 ve stanovení oprávněných nákladů OTE na další rok,“ dodává Matys. Jenže odměna pro OTE se počítá na jednotky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
