Češi se bojí o práci. Od zaměstnavatelů ale chtějí něco úplně jiného než dřív
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Češi se stále více bojí ztráty zaměstnání. Nový průzkum ale odhaluje překvapivý rozpor mezi jejich obavami a skutečně vnímaným rizikem.
Jistá práce, dobrý plat ani tradiční benefity už zaměstnancům nestačí. Firmy musí nabídnout něco, co dříve nebývalo samozřejmostí.
Nikoho neohromíte tím, že mu řeknete, že dostane stravenky, říká v podcastu e15 personální ředitelka BNP Paribas Cardif Pojišťovny Kateřina King Krist.
Strach ze ztráty zaměstnání v Česku roste. Přestože pracovní trh zůstává relativně stabilní, obavy z toho, že člověk přijde o práci, má podle nejnovějšího průzkumu BNP Paribas Cardif indexu jistoty už 41 procent lidí. Předchozí měření přitom ukazovalo 38 procent. Další nejistotu přináší nástup umělé inteligence, kterého se obává více než polovina Čechů. Nejvýrazněji přitom podle průzkumu dopadá na mladší generaci. Proměňuje se ale také to, co lidé od svého zaměstnavatele očekávají.
„Mít pracovní poměr na dobu neurčitou a základní mzdu už dnes není ten jediný zdroj jistoty,“ říká v podcastu e15 Kateřina King Krist, personální ředitelka pro střední a východní Evropu v BNP Paribas Cardif Pojišťovně. Podle ní lidé stále více posuzují, zda je firma stabilní, důvěryhodná, a především zda jim dokáže pomoci zvládat změny. Jistota zaměstnání už totiž automaticky neznamená, že člověk stráví celý profesní život na stejné pozici.
Vyplývá to i z páté vlny výzkumu BNP Paribas Cardif indexu jistoty, který pojišťovna připravuje od roku 2023 ve spolupráci s agenturou Ipsos. Aktuálního šetření se zúčastnilo 1514 respondentů starších 18 let. Celkový index dosáhl 45 bodů ze sta a proti předchozí vlně mírně vzrostl. V oblasti pracovní jistoty se zvýšil ze 42 na 44 bodů.
Tento vývoj ovšem neznamená, že by se Češi méně báli. Podle King Krist spíše lépe zvládají rizika, se kterými se mohou setkat, a aktivněji se na ně připravují. Obavy ze ztráty zaměstnání sice vzrostly, pravděpodobnost, že k ní skutečně dojde, ale za vysokou považuje stále stejný podíl respondentů, konkrétně 22 procent.
Zajímavé rozdíly průzkum odhaluje mezi generacemi
Přestože mladí a starší lidé vnímají celkovou pracovní jistotu podobně, liší se povaha jejich obav. Nástup AI podle průzkumu znepokojuje 54 procent lidí. U mladých jde podle King Krist především o strach z úbytku juniorských pozic. Pokud firmy začnou jednodušší práci svěřovat umělé inteligenci, mohou absolventi přijít o příležitost získat zkušenosti potřebné k profesnímu postupu.
Co se dozvíte v nejnovější epizodě
🔵 Proč se ztráty zaměstnání obává už 41 procent Čechů, přestože pravděpodobnost ztráty práce vnímají jako nízkou.
🔵 Proč umělá inteligence vyvolává větší obavy mezi mladými lidmi a zda skutečně ubývají juniorské pozice.
🔵 Proč už stravenky a dovolená navíc nestačí a jaké benefity dnes zaměstnanci nejvíce oceňují.
🔵 Jak mohou firmy pomáhat zaměstnancům zvládat stres, finanční problémy nebo náročnou rodinnou situaci.
🔵 Jaké schopnosti budou firmy požadovat v éře AI a proč se mění role manažerů i způsob náboru.
Personální ředitelka nicméně upozorňuje, že nejčernější scénáře se zatím nenaplňují. Odkazuje přitom i na poznatky z jiného průzkumu, podle kterých juniorských pozic neubylo v takové míře, jaké se lidé obávali. „Zatím jsou obavy větší, než jaká je realita,“ podotýká.
Umělá inteligence podle ní nejrychleji převezme rutinní a opakující se činnosti. Neznamená to ale automaticky, že firmy budou muset propouštět. Zaměstnanci už mají znalosti a zkušenosti, do jejichž získání zaměstnavatelé investovali. V mnoha případech proto dává větší ekonomický smysl jejich přeškolení než nahrazení.
Stravenky jsou samozřejmost, roste zájem o pojištění
Proměňuje se také nabídka zaměstnaneckých benefitů. Zatímco dříve firmy lákaly uchazeče na stravenky, delší dovolenou nebo občerstvení na pracovišti, dnes už takové výhody v kancelářských profesích často nestačí. „My tomu říkáme hygienický faktor. To znamená, že uchazeči tohle považují za automatickou samozřejmost. Dnes nikoho neohromíte tím, že mu řeknete, že dostane stravenky,“ vysvětluje King Krist.
Firmy proto stále častěji nabízejí flexibilní benefitní systémy, ve kterých si zaměstnanci sami vybírají podle svých potřeb. Zájem přitom podle ní roste zejména o výhody, které pomáhají zvládat dlouhodobá finanční a životní rizika.
Patří mezi ně životní pojištění, příspěvky na penzijní spoření nebo další formy finančního zabezpečení. BNP Paribas Cardif Pojišťovna například zaměstnancům přispívá na penzijní spoření pěti procenty základní mzdy, pokud si na něj sami ukládají peníze.
Zájem o zabezpečení na stáří přitom už není omezen pouze na starší pracovníky. Podle King Krist o penzijních produktech přemýšlejí i lidé krátce po osmnáctých narozeninách. Vedle dostupnosti bydlení a nákladů na založení rodiny řeší také obavu, zda jim budoucí státní důchod zajistí přijatelnou životní úroveň.
Psycholog, lékař i právník jako firemní benefit
Dalším výrazným tématem je psychické zdraví. Podle BNP Paribas Cardif indexu jistoty dvě třetiny respondentů, kteří se necítí psychicky zdraví, spojují své problémy se stresem.
Zaměstnavatelé na tento vývoj reagují rozšiřováním podpůrných služeb. BNP Paribas Cardif Pojišťovna například zavedla asistenční program pro zaměstnance, který umožňuje konzultace s psychologem, online lékařem, finančním specialistou nebo právníkem.
Nejde přitom pouze o řešení pracovních problémů. Pomoc mohou využívat také lidé, kteří se potýkají s náročnou rodinnou situací, řeší hypotéku, dědictví nebo péči o děti a stárnoucí rodiče.
Podle King Krist jde o situace, které se nevyhnutelně promítají i do pracovního výkonu. Podpora proto může přinést užitek oběma stranám: zaměstnancům usnadnit zvládání osobních problémů a firmám pomoci udržet si lidi.
Budoucnost patří zaměstnancům, kteří se dokážou učit
Změny pracovního prostředí zároveň zvyšují nároky na manažery. Ti podle King Krist nemohou být jen odborníky, kteří přidělují úkoly a kontrolují výsledky. Stále důležitější je schopnost naslouchat, rozpoznat problémy zaměstnanců a pomáhat jim v profesním rozvoji.
„Pro mě například empatie je jedna ze soft skills manažerů, která je naprosto klíčová. Empatii potřebuje každý manažer,“ zdůrazňuje.
Stejně zásadní proměnou prochází samotný nábor. Zatímco před třiceti lety firmy kladly velký důraz na konkrétní odborné znalosti a zkušenosti, dnes více sledují schopnost člověka přizpůsobovat se novým technologiím.
Znalost práce s umělou inteligencí přitom zatím podle King Krist není univerzální podmínkou přijetí do zaměstnání. Mnohem důležitější je ochota nové nástroje používat a průběžně se vzdělávat.
„Nemluvíme o tom, že chceme člověka, který všechno zná a všechno umí, ale mluvíme o tom, že chceme člověka, který něco zná, něco umí a je schopen se dál učit,“ shrnuje personální ředitelka BNP Paribas Cardif Pojišťovny.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
(00:00) Úvod a představení BNP Paribas Cardif indexu jistoty
(01:15) Jak bezpečně se Češi cítí a proč rostou jejich obavy
(02:30) Zaměstnání jako zdroj jistoty a proměna pracovních smluv
(05:40) Proč se stále více Čechů bojí ztráty práce
(06:20) Generační rozdíly a strach mladých z umělé inteligence
(09:30) Co dnes zaměstnanci očekávají od firem
(11:30) Proč už stravenky a klasické benefity nestačí
(16:10) Rostoucí zájem o pojištění a penzijní spoření
(20:30) Duševní zdraví, stres a nové formy podpory zaměstnanců
(25:00) Jak se mění role manažerů a proč je důležitá empatie
(29:00) Které pracovní činnosti začne AI nahrazovat nejrychleji
(30:30) Proč se firmám vyplatí zaměstnance přeškolovat
(32:30) Je znalost AI už podmínkou při přijímání zaměstnanců?
(35:00) Jak se za 30 let změnily požadavky na zaměstnance
