Odběratelé elektrické energie vydají v roce 2020 kvůli přechodu na dražší obnovitelnou energii navíc 21,5 miliardy eur proti loňské sumě 13,5 miliardy eur. V přepočtu na hlavu to bude asi 262 eur navíc, čili zhruba 6600 korun za rok.
McKinsey ve studii spočítala rozdíl mezi cenami za elektřinu ze slunce, větru nebo biomasy, které jsou násobky cen elektřiny z jádra, uhlí nebo plynu, a tržními cenami elektřiny na energetické burze.
Započítala do dodatečných nákladů rovněž vyšší ceny za přenos energie v důsledku nutnosti financovat budování stovek kilometrů elektrického vedení. To si vynutí rozmach větrných elektráren na severním pobřeží země, jejichž produkce se musí přenést na průmyslový jih.
Náklady na přechod na obnovitelné zdroje zaplatí zejména domácnosti. Jejich přirážka za zelenou energii se do roku 2020 zvýší o polovinu na 6,3 eurocentu na kilowatthodinu a celková cena pro domácnosti stoupne na 29 centů z loňských 25,9 centu. Cena pro průmyslové odběratele vzroste o dva centy na 14,7 centu.
Ani tak Německo podle McKinsey nesplní vládní cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 proti roku 1990 o 40 procent. Firma předpovídá, že i při nejoptimističtějším scénáři je maximálně možné snížit emise o 31 procent. Předpoklad vlády o poklesu spotřeby energie pokládá McKinsey za zbožné přání a počítá naopak s tím, že spotřeba v tomto desetiletí poroste v průměru o 0,3-0,4 procenta ročně.
