Více než tři tisíce lidí se také připojily k výzvě Limity jsme my, v níž se zavázaly obyvatelům Horního Jiřetína a Černic, že v případě prolomení limitů budou jejich domovy nenásilně bránit. Výzvu její organizátoři předali ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO).
Ten je s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (oba ANO) na návštěvě Mostecka. O řešení těžebních limitů mají jednat s primátorem Mostu a starosty Litvínova a Horního Jiřetína. Sejdou se také se zástupci lomů ČSA a Bílina.
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) navrhuje, aby se rozhodnutí o prolomení těžebních limitů v dole ČSA firmy Severní energetická odložilo na rok 2020. Těžaři, obyvatelé dotčené oblasti i místní politici návrh kritizují kvůli nejistotě. Odkladu se obávají především odpůrci prolomení limitů. Vláda má o limitech rozhodovat v říjnu. V dole Bílina, patřícímu Severočeským dolům, by se limity podle Mládka měly prolomit letos.
Více než polovina lidí v Česku si podle průzkumu Ipsos provedeného na více než tisícovce respondentů myslí, že by územní ekologické limity těžby měly být zachovány všude. Jen sedm procent je pro jejich zrušení. „Byly položeny tři otázky, v zásadně stejné jako ve velmi podobném průzkumu, který agentura Ipsos prováděla loni. Ukázalo se, že za ten rok se názory Čechů na limity zásadním způsobem nezměnily,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
Podle 16 procent dotázaných by limity měly zůstat tam, kde chrání obce a dalších 11 procent lidí nechce limity prolomit tam, kde chrání přírodu. Téměř 30 procent dotázaných se domnívá, že vyvlastňování by mělo být obnoveno, ale jen pokud by se vztahovalo na nezastavěné pozemky.
Jiný průzkum zpracovala loni společnost IBRS. Ukázal, že 69 procent dotázaných je pro využívání hnědého uhlí i v budoucnu a více než polovina oslovených nebyla ochotna si v budoucnu za elektřinu, pokud by byla vyráběná z jiného zdroje než z hnědého uhlí, připlatit. Pro rychlý útlum těžby se v něm vyslovilo pouze 22 procent populace.
