Kolaps cen ropy sníží cenu pohonných hmot v Česku, pravděpodobně pod 30 korun za litr, míní analytici. Cena ropy klesla o 30 procent, nejvíc od roku 1991.
"Tři se perou, čtvrtý se směje. V příštích týdnech totiž pravděpodobně citelně klesne nejen cena ropy, ale také pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Rozhodně nelze vyloučit, že jak benzin, tak nafta budou už v dubnu stát opět méně než 30 korun na litr, což se stalo naposledy v létě 2017," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Míní, že pokud by cena ropy trvaleji klesla k úrovni kolem 30 dolarů za barel, nelze vyloučit postupné zlevňování pohonných hmot v Česku až k úrovním kolem 25 korun za litr, či dokonce pod tuto úroveň.
Analytik ČSOB Dominik Rusinko řekl, že v prvním pololetí letošního roku hrozí na ropném trhu nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně. "To je řádově více, než v letech 2014 až 2016, kdy ceny zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel," uvedl. "Ropný trh vstupuje do extrémně turbulentního období, kdy přestávají platit zavedené pořádky," podotkl.
Výrazné pokles cen v řádu korun podle něj bude u českých čerpacích stanic především v druhé polovině března a v dubnu. Pohyby ceny ropy se obecně projevují v cenách pohonných hmot v Česku se zpožděním jednoho až dvou týdnů. "Jak průměrná cena benzinu, tak nafty by měla v reakci na současný kolaps cen ropy na světových trzích klesnout výrazně pod hranici 30 korun na litr," dodal Rusinko.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák uvedl, že nyní je těžké říci, jakým směrem se bude cena ropy v nejbližších dnech a týdnech vyvíjet. "S čím je naopak nutné počítat je výrazná rozkolísanost na trhu s ropou a pro nadcházející měsíce pravděpodobně o hodně nižší ceny, než jsme viděli na začátku letošního roku či v roce loňském. Jedná se o příznivou zprávu pro motoristy, kdy během března můžeme na čerpacích stanicích v Česku očekávat výrazný pokles cen pohonných hmot hluboko pod hladinu 30 korun za litr," dodal.
Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně zlevní díky levnější ropě výroba například v průmyslových podnicích. Pro Evropskou unii bude proto naopak těžší prosadit cíle evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent".
