Dohoda pokrývá čtyři průzkumné bloky, které může Rosněfť zkoumat v Barentsově a Ochotském moři. Podle ruské státní společnosti by se tam daly vytěžit dvě miliardy tun ropy a 1,8 bilionu krychlových metrů zemního plynu. Pokud se odhady potvrdí, měly by náklady průzkumu dosáhnout 2,5 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), uvedl šéf ruské firmy Eduard Chudajnatov.
Statoil bude mít ve společném podniku s Rosněftí podíl 33,3 procenta. Norská společnost oplátkou nabídne ruskému partnerovi spolupráci na domácích ložiscích a možnost předložit vlastní nabídku v nadcházejících kolech udělování licencí. Rosněfť tak získá vstupenku do jednoho z nejvyvinutějších sektorů těžby ropy a plynu na světě, a přispěje tím k cíli Kremlu vytvořit z ruských ropných firem respektované globální hráče.
Rosněfť a italská Eni minulý týden uzavřely smlouvu o rozvoji nových polí v ruských oblastech Barentsova a Černého moře v hodnotě 100 miliard dolarů. V polovině dubna podepsala ruská firma dohodu o strategickém partnerství s největším americkým producentem ropy Exxon Mobil v hodnotě přes půl bilionu dolarů pro spolupráci v Černém a severském Karském moři a na druhé straně v Texasu, Kanadě a Mexickém zálivu.
Dohody Rosněfti se zahraničními partnery jsou výkladní skříní pro premiéra a nastupujícího prezidenta Vladimira Putina a jeho místopředsedu vlády Igora Sečina, který tak posiluje svou vládu nad ruskou energetikou. Rosněfť má licence i na další ložiska v arktických vodách a Chudajnatov řekl, že ke spolupráci k jejich rozvoji pozvala domácí i zahraniční firmy. Sečin tento týden prohlásil, že vláda vytvořila s domácími společnostmi TNK-BP a LUKOIL pracovní skupiny pro další průzkum severského šelfu.
Rosněfť má prokázané zásoby ropy 18 miliard barelů, což by firmě při současném tempu těžby vystačilo na 21 let. Odhaduje se však, že včetně dosud neprozkoumaných aktiv jsou její zásoby více než desetkrát vyšší. Zhruba dvě třetiny jsou ale v nesnadno dostupných arktických mořských oblastech.
