Trabant patří mezi nejslavnější automobily východního bloku. Svými tvary i dvoutaktním motorem si za dobu svoji existence vydobyl doslova legendární status. V nové době ale příliš dlouho nevydržel, jeho výroba skončila už v roce 1991. Snahy o jeho návrat se nezdařily.
Už dlouho před rozpadem východního bloku a sjednocením Německa byl Trabant beznadějně zastaralým vozem. Automobil se začal prodávat už na konci padesátých let. Model 601 představený v roce 1964 byl totiž vlastně jen modernizovanou verzí předchozí P50. V rámci faceliftu došlo vlastně jen ke změně tvarů a posílení dvoutaktního dvouválce na 19 kW.
Prohlédněte si obsáhlou fotogalerii
V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let se sice pracovalo na nástupcích, finanční situace to ale neumožnila, a tak trabant zůstával stále stejný. Projekt ze sedmdesátých let byl přitom zajímavý, výrobce Trabantu, Sachsenring Zwickau na autě spolupracoval se společností AWE Eisenach vyrábějící wartburgy a mladoboleslavskými AZNP. Výsledkem prací měla být modulární architektura pro vozy s pohonem předních kol, kterou měly využít trabanty, wartburgy i škodovky. Kvůli složité logistice (výrobní komponenty by se z vozily z ČSSR do NDR a naopak) a hlavně nákladnosti projektu však východoněmecká strana od spolupráce ustoupila. Po prototypu Trabant P603 se do sériové výroby nedostal ani pozdější Trabant P610, které též využíval motory Škoda.
Zastaralost konstrukce se ale ve Cvikově přece jen snaží řešit, důsledkem čehož se nakonec sáhne po trans-německé spolupráci. V polovině osmdesátých let totiž východoněmeckým automobilkám nabídne pomocnou ruku západoněmecký Volkswagen v podobě licenční výroby svých čtyřtaktních motorů. Výsledkem toho se tak stává Trabant 1.1 se čtyřtaktním čtyřválcem o objemu 1043 cm3 z Volkswagenu Polo. Montáž čtyřtaktu si vyžádala značné úpravy přední části vozidla, včetně náhrady listového pera vinutými pružinami (toho se už předtím dočkala zadní náprava). Zároveň se pak v nově postavené továrně v Moselu poblíž Cvikova začíná montovat i Volkswagen Polo.
