Ukrajinci nestačí, dovezme i Srby, navrhuje Hospodářská komora

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý Zdroj: Anna Vacková, E15

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý
Vladimír Dlouhý
stavebnictví
stavebnictví
5 Fotogalerie
ČTK

Rok od spuštění vládního pilotního projektu na získání pracovních sil z Ukrajiny Hospodářská komora vyřídila přes tisíc žádostí firem o 6404 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny. Komora o tom dnes informovala novináře. Podle jejího odhadu ve výrobě v ČR už pracuje třetina z nich. České firmy se marně snaží obsadit přes 180 tisíc pracovních míst, komora proto navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, například Srbsko.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako další z garantů programu vyřídil pro 84 českých firem žádosti o zaměstnání 1290 ukrajinských pracovníků. "Zájem je mezi českými firmami vysoký. Neustále ale naráží na nedostatečnou kapacitu úřadů, které žádosti o zaměstnání Ukrajinců zpracovávají," upozornila ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu Jitka Hejduková. Aktuální nastavení projektu umožňuje firmám získat takto nejvýše 9800 osob ročně. Pro úřady to tedy znamená vyřídit asi 800 žádostí měsíčně.

"Firmy čelí problému, který bude negativně doléhat na celé tuzemské hospodářství. Mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali. Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu, nebo se práci vyhýbají. Firmy proto volí krizové řešení zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s alespoň výučním listem, i přestože zaměstnavatelům takový krok přináší nemalé dodatečné náklady, na vyhledání vhodných uchazečů na Ukrajině, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

"Projekt nám pomáhá plnit zakázky, s pracovníky z Ukrajiny máme dobré zkušenosti. Jsou pracovití, dobře zvládají fyzicky náročnou práci a dobře se začleňují do kolektivu. Kmenoví zaměstnanci je přijímají pozitivně," řekla jednatelka firmy Abydos Olga Kupec. Firma z Chebska, jež se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů, byla prvním zaměstnavatelem, jež do projektu vstoupil. Dnes díky němu zaměstnává šest Ukrajinců, dalších deset má nastoupit v srpnu.

Největší poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících.

Podle komory projekt sice není řešením strukturálního problému trhu práce, krátkodobě se ale osvědčuje, a proto navrhuje rozšířit režim o další země s kulturně a jazykově blízkými uchazeči o zaměstnání. Příkladem může být Srbsko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností stejně jako jiné země jižní Evropy, třeba Španělsko nebo Řecko.

Komora odmítá tvrzení odborů, že zaměstnavatelům jde o levnou pracovní sílu. Firmy musí nejprve neobsazené pracovní místo nabídnout prostřednictvím Úřadu práce občanům ČR. Až tehdy, jakmile není volné pracovní místo ani po 30 dnech obsazené, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a tudíž je možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny.