Garanční mechanismus se teprve začíná rodit, samotný jeho princip už ale podle deníku vláda schválila. „Mezi ministry byla v této otázce nalezena plná shoda. Vláda zadala úkol, abychom připravili garanční mechanismus a zpracovali návrhy příslušných legislativních změn,“ uvedl pro deník Insider náměstek ministra Pavel Šolc.
Zatím ale není jasné, zda by garanci hradili v zákaznických cenách spotřebitelé, jako tomu je u obnovitelných zdrojů, nebo zda by případný rozdíl hradil stát z rozpočtu. Vláda podle Šolce také musí vyčkat na stanovisko Evropské komise, které by mělo být známé během jara. „Pokud pak vláda uzná přijetí garance za nezbytné, navržený mechanismus schválí,“ dodal.
Podle představ ČEZ by měla být garantovaná výkupní cena elektřiny stanovena na určitou dobu po uvedení nových bloků Temelína do provozu. „Pokud by cena na trhu byla vyšší, než je ta výkupní cena, tak bychom ten rozdíl posílali zpět. Pokud by byla nižší, tak bychom dostávali rozdíl v náš prospěch,“ řekl minulý týden místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Podle propočtů ČEZ by garantovaná cena pro Temelín představovala jen zlomek toho, kolik stát vyplatí na podpoře obnovitelných zdrojů elektřiny.
Novák zároveň řekl, že tendr na dostavbu Temelína pokračuje podle plánu a energetická společnost ČEZ v současnosti neuvažuje o tom, že by ho zrušila. Tendr neohrožují ani současné nízké ceny elektřiny na burzách.
Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by měla více než zdvojnásobit výkon elektrárny ze současných 2000 megawattů. O zakázku za zhruba 200 až 300 miliard korun se ucházejí česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, americko-japonská společnost Westinghouse a francouzská Areva, kterou ale ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Vítěze tendru chce ČEZ vyhlásit letos. Stavba má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025, elektrárna by měla být v provozu 60 let.
