Kongresové centrum postaví halu za 1,35 miliardy. Pomůže k absolutní špičce v oboru i obměně turistů
- Po několika letech se chce letos v létě Kongresové centrum pustit do výstavby nové haly.
- Ta má ještě zvýšit poptávku po pořádání akcí v hlavním městě.
- Součástí projektu bude i úprava veřejných prostor.
Praha se v žebříčku kongresových destinací dlouhodobě drží vysoko. I to je důvod, proč chce město kapacity rozšířit. Pomoci s tím má připravovaná nová hala Kongresového centra na Vyšehradě, díky které bude možné v hlavním městě pořádat i velké akce, jež nyní musí odmítat. Stavět by se měla začít po letech odkladů už letos v létě.
Hala má významně rozšířit kongresové a výstavní prostory v Česku. Kapacita novostavby je pět tisíc metrů čtverečních, což znamená asi 1500 osob. Snadno ji ale bude možné propojit se stávajícími prostory Kongresového centra, což přinese až 21 tisíc metrů čtverečních. Tím se Praha podle KCP zařadí mezi přední evropské kongresové destinace.
Česká metropole se dlouhodobě v žebříčku Mezinárodní kongresové asociace (ICCA) drží vysoko. Letos ji žebříček zařadil na šesté místo vedle Lisabonu, Paříže, Vídně či Barcelony. Mezi úplnou špičku patří co do pořádání lékařských akcí. Toho chce metropole využít, zároveň ale hlavnímu městu utíkají ty největší akce, protože na ně nejsou dostatečně velké prostory. I proto se Kongresové centrum už před lety rozhodlo pro přístavbu.
Turista s vyšší útratou
Nová hala ale souvisí i se snahou metropole zamířit na jiné turisty. „Praha několik let cíleně pracuje na tom, aby nebyla vnímána jako levná a masová destinace, ale jako město kultury, kvality a výjimečného genia loci. Kongresový návštěvník nepřiváží do města jen vyšší útratu, ale také odbornost, kontakty a mezinárodní prestiž. Pokud má Praha vystupovat jako prémiová destinace, musí tak působit jednotně ve všech segmentech cestovního ruchu,“ uvádí místopředsedkyně Prague City Tourism Jana Adamcová.
Kongresový turismus má pak ještě jednu výhodu, a to, že se děje po celý rok. Lidé tak přijíždí do metropole i mimo hlavní turistickou sezónu. „Obecně platí, že každé rozšíření kvalitní kongresové a konferenční infrastruktury může být pro další rozvoj kongresového cestovního ruchu přínosem. Organizátoři mezinárodních akcí dnes vedle atraktivity destinace sledují také dostupnost moderních a kapacitně odpovídajících prostor, technologické zázemí, dopravní dostupnost i možnosti doprovodného programu,“ uvedla pro e15 mluvčí CzechTourism Kateřina Beránková.
To všechno vede k nové hale. Ze zmiňované soutěže vzešel už v roce 2017 vítěz v podobě mladého španělského studia OCA Barcelona Architects společně s pražským ateliérem CMC. Předsedou poroty, která návrh vybírala, byl současný radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček. „Smyslem soutěže a celé té investice bylo vypořádat největší handikep Kongresového centra, a to že tam není žádný flexibilní prostor, kde by se dali dělat výstavy, které jsou pro kongresy velmi důležité,“ líčí Hlaváček.
Pomohla směna majetku
Stavbu ale dlouho blokovala majetková dohoda mezi Prahou a státem. Ještě donedávna měl totiž v takzvaném Pakulu 54 procentní podíl stát zastoupený ministerstvem financí, zatímco zbylých 46 procent drželo hlavní město. To se změnilo loni v létě.
Hlavní město tehdy získalo většinový podíl od státu a stal se tak jediným vlastníkem. Podařilo se to díky směně, ve které stát získal Faustův dům na Karlově náměstí, pozemek v Nemocnici na Homolce a parkoviště před ministerstvem zahraničí. Dál také magistrát doplatil 2,21 miliardy korun.
Loni v prosinci pak hlavním město převedlo na výstavbu nové haly akciové společnosti Kongresové centrum 600 milionů korun. Celková cena projektu se pohybuje okolo 1,35 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že na stavbu je vydané stavební povolení a je i vysoutěžená stavební firma, projektu nic už nebrání. Hotový by mohl být v roce 2029.
Hala podlouhlého tvaru bude stát na jihu od Pakulu bude celoskleněná. Sama o sobě nabídne variabilní uspořádání, konkrétně až pět sekcí podle potřeb pořadatele. „Novou halu KCP si představujeme jako udržitelnou dominantu vznášející nad novými veřejnými prostory. Občanská vybavenost v přízemí bude přitahovat a sbližovat návštěvníky centra s Pražany a vznikne tak symbolický dialog,“ popisují projekt architekti. Kromě dostavby by mělo dojít rovněž k úpravám veřejného prostranství.
Co se kongresů týče, zdaleka není zájem jen o Prahu. Sílí počet akcí také v Brně, Olomouci či v Pardubicích. Zájem mají o Česko velcí zahraniční organizátoři z USA, Německa, Velké Británie, Francie či Švýcarska. Loni se v celém Česku podle dat Českého statistického úřadu konalo přes 11,5 tisíce konferencí a dalších akcí s více než padesátkou účastníků. Přilákalo to 1,2 milionu hostů. Jen do Prahy dorazilo bezmála půl milionu lidí na 4,3 tisíce akcí.
Stát se jako takový umístil ve zmiňovaném žebříčku ICCA na 23. místě. „Česko se dlouhodobě řadí mezi významné kongresové destinace. Přínos přitom zdaleka není jen pro Prahu, ale také pro další regiony napříč Českem. Současně může pozici Česka coby vyhledávané kongresové destinace podpořit také znovuotevření areálu Výstaviště Praha,“ líčí Beránková.
Na Výstavišti by se měl letos znovu otevřít Průmyslový palác, který se několik let rekonstruoval a zároveň probíhala dostavba vyhořelého křídla. První akcí by měl být v říjnu Designblok. Jedním z nejnovějších prostorů pro konference je také sál hotelu Fairmont, který pojme až pro 450 hostů.
