Hlavní vadou na kráse státního rozpočtu je podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška fakt, že výběr nepřímých daní zatím příliš neodráží rychlejší růst ekonomiky, než s jakým se počítalo při přípravě letošního rozpočtu. „Tedy nebýt zrychlení v ekonomice, mohl by mít státní rozpočet koncem roku problémy s plněním,“ říká Sobíšek.
I hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda upozornil, že současná úroveň ekonomického růstu by se měla zřetelněji odrážet v daňovém výběru. „Zvláště proto, že ze zlepšení daňového výběru učinily vládní strany klíčové předvolební téma a vytkly si jej jako svůj zásadní programový cíl,“ uvedl.
Sobíšek přesto uklidňuje, že samotné prohloubení schodku je v květnu obvyklé. „Jeho letošní rozsah nemusí budit obavy z destabilizace veřejných financí. Výběr daní sice zaostává za loňskem, což má ale řadu technických důvodů, které neohrožují bilanci celého roku,“ vysvětluje ekonom.
Celkové příjmy meziročně stouply o 6,5 miliardy na 482,8 miliardy korun a celkové výdaje o 19 miliard na 504,9 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle MF stále ovlivněnou vysokou srovnávací základnou z loňského roku. Ta byla způsobena zejména výběrem spotřebních daní u tabáku a zadrženými nadměrnými odpočty u daně z přidané hodnoty.
Navíc loni v únoru rozpočet zaznamenal mimořádný příjem z aukce kmitočtů 8,5 miliardy korun. „Bez těchto vlivů by růst celkových příjmů byl daleko vyšší,“ uvedl úřad.
„Letošní schodek je dvakrát horší než v loňském roce, byť ekonomický růst je dvakrát lepší. Neschopnost ministra financí vybírat daně už ohrožuje nejen státní rozpočet, ale i provoz krajů a obcí,“ uvedl ale místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.
Vzrostl výběr pojistného
Celkové daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení ke konci května meziročně klesly o 5,5 miliardy na 370,9 miliardy korun. Samotný výběr pojistného na sociální zabezpečení meziročně stoupl o 8,3 miliardy na 164,8 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně meziročně kleslo o 7,1 miliardy na 54 miliard korun především kvůli loňskému předzásobení tabákovými výrobky. Výběr DPH meziročně klesl o 7,2 miliardy na 89,8 miliardy korun.
„Postupné vyplácení zadržených nadměrných odpočtů v roce 2014 bude v průběhu roku snižovat negativní meziroční vývoj inkasa, který byl nejvíce zaznamenán v prvních měsících tohoto roku,“ sdělilo MF.
Ministerstvo uvedlo, že u inkasa DPH, které je současně hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících obcím a krajům, lze na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem. Rozpočet počítá s poklesem výběru DPH proti skutečnosti roku 2014 o 0,4 procenta, především kvůli zavedení druhé snížené sazby daně ve výši deseti procent.
Ve výdajích tvořila největší položku tradičně výplata sociálních dávek. Proti loňsku bylo vyplaceno o 3,2 miliardy korun více, tedy 201,6 miliardy korun. Na zvýšení se podílí nejvíc růst výdajů na důchody o 2,8 miliardy korun.
Na výdajové straně rozpočtu podle ekonoma UniCredit Pavla Sobíška „zaujme i vysoký, sedmiprocentní nárůst mzdových nákladů ve veřejné sféře, i když ten je v souladu s plánem.“ Státní výdaje podle něj nejvíc rostou v investiční oblasti. „To by se mělo promítnout do celkového výkonu ekonomiky v nadcházejícím období,“ tvrdí Sobíšek.
