Převlékl se za bezdomovce, aby otestoval kyberbezpečnost firmy. Expert popisuje nejčastější útoky hackerů

Kybernetické útoky dnes nezačínají prolomením firewallu, ale často jediným telefonátem zaměstnanců, říká expert z axelum.

Kybernetické útoky dnes nezačínají prolomením firewallu, ale často jediným telefonátem zaměstnanců, říká expert z axelum. Zdroj: e15

Diskuze (0)
  • Kybernetické útoky dnes nezačínají prolomením firewallu, ale často jediným telefonátem zaměstnanců.
  • Podle odborníka ze společnosti axelum není otázkou, zda se firma stane terčem útoku, ale kdy. 
  • V podcastu Business Club vysvětluje, proč ani drahé bezpečnostní technologie samy o sobě nestačí.

Firmy investují do firewallů, antivirů nebo do moderních bezpečnostních systémů, přesto se útočníkům pravidelně daří pronikat dovnitř. Podle Tomáše Volného, vedoucího centra bezpečnostních operací společnosti axelum, totiž nejsou největší hrozbou technologie.

„Nejčastější slabinou ve firmách jsou lidé,“ říká v podcastu Business Club. Právě phishingové e-maily nebo telefonáty, při nichž se útočník vydává například za pracovníka IT oddělení, podle něj stále patří mezi nejúčinnější způsoby, jak získat přístup do firemních systémů.

Tomáš Volný

Tomáš Volný se více než deset let profesionálně věnuje kybernetické bezpečnosti. Ve společnosti axelum vede centrum bezpečnostních operací, které zajišťuje nepřetržitý bezpečnostní monitoring pro klienty zejména z energetiky a bankovnictví. Vedle bezpečnosti má také dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru a pomáhá firmám navrhovat a provozovat bezpečné informační systémy.

Volný se na kyberbezpečnost dívá z obou stran barikády. V minulosti působil jako etický hacker a testoval zabezpečení bank i dalších organizací. Součástí jeho práce byly například „red team“ operace, při nichž se tým snažil do firmy proniknout stejnými metodami jako skuteční útočníci. Přiznává také, že někdy bylo potřeba využít i netradiční postupy. 

Jeden z nich zahrnoval převlek za člověka bez domova, aby mohl při testování bezpečnosti procházet firemní odpad a získávat informace o dodavatelích nebo interních procesech. „Měl jsem dokonce voňavku, která vlastně smrděla, aby se ke mně nikdo nepřibližoval,“ vzpomíná Volný. Firmy si podle něj často představují hackera jako člověka zavřeného ve sklepě, ale vůbec je nenapadne, že člověk, kterého potkají na chodbě, tam možná vůbec nemá co dělat.

Hackeři mohou v systému zůstat celé týdny

Ani moderní bezpečnostní nástroje podle něj nejsou samospásné. Mnoho firem si sice pořídí systémy pro detekci útoků, ale chybně je nastaví nebo je po instalaci dále neudržují. Výsledkem je buď záplava planých upozornění, nebo naopak situace, kdy skutečný útok zůstane bez povšimnutí. „Když přijdou ti reální hackeři, tak jsou častokrát nedetekováni celé týdny a mohou si dělat, co chtějí,“ upozorňuje Volný. Podle něj by firmy měly své zabezpečení průběžně upravovat a pravidelně ověřovat při simulovaných útocích.

Významnou proměnu přináší také umělá inteligence. Tu dnes podle Volného využívají jak obránci, tak útočníci. Hackeři díky ní vytvářejí přesvědčivější phishingové kampaně nebo rychleji hledají slabiny systémů, zatímco bezpečnostní týmy AI nasazují pro automatizaci a rychlejší analýzu incidentů. Varuje ale před tím, že firmy často AI zavádějí příliš bezhlavě. Pokud například pomocí generativní AI vytvářejí aplikace bez dostatečné kontroly nebo do ní vkládají citlivá interní data, mohou si sami otevřít nové bezpečnostní riziko.

Co by Tomáš Volný poradil nově vzniklé firmě, která začíná využívat umělou inteligenci? A proč podle něj není otázkou, zda se útočník do firemního systému dostane, ale kdy? Poslechněte si celý podcast Business Club.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů