Počet kybernetických útoků na klienty bank meziročně stoupl
- Kybernetické útoky na klienty bank jsou na vzestupu a podvodníci dokážou způsobit stále vyšší škody.
- E-šmejdi se přizpůsobují novým technologiím a čím dál častěji zneužívají důvěru, strach i zdánlivě běžnou komunikaci.
- Banky i instituce proto posilují prevenci a vzdělávání, aby lidé dokázali podvody včas rozpoznat a nenaletěli jim.
Počet kybernetických útoků na klienty bank loni meziročně stoupl o čtyři procenta na téměř 91 tisíc. Objem peněz odčerpaný takzvanými e-šmejdy vzrostl o 53 procent na 2,13 miliardy korun. Částka zachráněná bankami se zvýšila o 53 procent na 12,15 miliardy korun. Statistiky zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA).
Banky do bezpečnosti na internetu investují miliardy ročně
Čísla zahrnují jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulaci, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám. Průměrná škoda stoupla o 47 procent na 23 462 korun. „I díky vzdělávací kampani #nePINdej! se tak podařilo ochránit přes 85 procent prostředků napadených klientů,“ uvedla asociace.
Banky do kybernetické bezpečnosti investují miliardy korun ročně. „Stále dokonalejší technologie pomáhají odhalit a zastavit podvod ještě předtím, než dojde ke škodě. E-šmejdi proto útočí na nejslabší článek tohoto řetězce, kterým je klient, a snaží se zneužít nátlaku a strachu k získání citlivých údajů,“ uvedl předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost asociace Tomáš Stegura.
Praktiky podvodníků jsou stále sofistikovanější
Loňský rok podle něj potvrdil, že kybernetická kriminalita je stále na vzestupu a e-šmejdi používají vedle klasických způsobů útoků, jako jsou podvodné telefonáty a e-maily o falešných výhrách a dědictvích, i mnohem složitější podvody. Využívají umělou inteligenci nebo takzvaná deepfake videa, kde například vysocí politici nebo známé osobnosti slibují vysoké zhodnocení investic.
Jednou z nových forem útoku je převzetí kontroly nad účtem chatovací aplikace, například WhatsApp, kdy se útočník vydává za známého nebo rodinného příslušníka, navazuje běžnou konverzaci a následně žádá o zaslání peněz.
„Zákeřnost tohoto typu útoku je především v tom, že si píšete s někým, koho znáte a máte v kontaktech. Před unáhleným rozhodnutím poslat dotyčnému peníze doporučujeme mu například zavolat nebo se pouze zamyslet, jestli by vás vůbec někdy o něco podobného žádal,“ upozornila ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.
Kybertest jako prevence
Jak poznat nejčastější triky e-šmejdů, a především jak jim nenaletět, to je hlavním cílem Kybertestu, který si od zahájení projektu vyzkoušel více než milion lidí. Loni se uskutečnilo zhruba 336 tisíc testů s průměrným skóre 75 procent.
Nejlepších výsledků dosáhla věková skupina 26 až 55 let s 81 procenty, naopak nejhůř na tom byli lidé starší 56 let s průměrným výsledkem 71 procent. Jen o procento byla lepší nejmladší skupina 12 až 17 let.
Test je součástí kampaně #nePINdej!, kterou asociace již několik let pořádá společně s Policií ČR a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
