Vzhůru do obyčejného života. Známí politici, které v novém složení sněmovny už neuvidíte
Po uplynulých volbách se stal nejznámějším odpadlíkem. Zbyněk Stanjura ale není jediný, kdo už v nové Poslanecké sněmovně neusedne. Podívejte se, koho ze známějších tváří už za pultíkem neuvidíte.
Zbyněk Stanjura (ODS)
V Moravskoslezském kraji kandidoval z prvního místa a křeslo ve sněmovně měl tedy jisté. Voliči ale rozhodli jinak – bývalého ministra financí přeskočili všichni kandidáti za ním. Do sněmovny se tak dostal i bývalý reprezentant Česka ve skocích na lyžích Jakub Janda. Stanjura nebyl na kandidátce Spolu jediný, kdo z prvního místa nepostoupil – stejně dopadl občanský demokrat Stanislav Blaha nebo Petr Beitl. Kroužkování vyneslo do sněmovny také řadu lidovců, kteří přeskočili kandidáty ODS i TOP 09.
Jakub Michálek (Piráti)
Poslední čtyři roky byl jedním ze čtyřčlenného klubu Pirátů. Letos si strana polepšila – má osmnáct poslanců, Jakub Michálek ale mezi nimi není. Není to kvůli kroužkům, ale kvůli pozici na kandidátce. Vystudovaný právník totiž kandidoval z posledního místa, podle svých slov záměrně – chtěl změnu. Michálek kdysi do sněmovny kandidoval z pražského zastupitelstva, spolu s ním i jeho kolegové Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal. Ti v poslaneckých lavicích chyběli už minulé volební období, letos se oba na kandidátce znovu objevili, ani jeden však neuspěl. Pirátům navíc letos uškodilo i kroužkování – voliči dávali přednostní hlasy velkému počtu žen.
Petr Gazdík (STAN)
Dlouholetý předseda Starostů a nezávislých a také zkušený poslanec odešel do ústraní. Vaz mu zlomila aféra Dozimetr, po které se vzdal postu ministra školství. Nyní se rozhodl skončit i ve sněmovně. Gazdík se stal před dvěma lety ředitelem pražského soukromého gymnázia Duhovka a ve volbách už nekandidoval.
Jan Lacina (STAN)
Do Poslanecké sněmovny nastoupil teprve před čtyřmi lety, letos se do ní nevrátí. Lacina kandidoval v Praze ze třetího místa, ale místo něj postoupily dvě Starostky – Lucie Sedmihradská ze šestého místa kandidátky a Julie Smejkalová z devátého. Lacina tak podlehl stejnému trendu, jaký nastal u Pirátů. I u Starostů totiž voliči kroužkovali ve velkém ženy. Výrazný zastupitel Prahy 6, který se dříve podílel například na pořadu České televize Krásný ztráty, skončil letos v květnu i ve vedení hnutí, kde zastával pozici místopředsedy.
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Od roku 2019 je předsedkyní TOP 09, od roku 2021 také předsedkyní Poslanecké sněmovny. V dalším volebním období ale nezasedne ani u předsednického stolku, ani v poslanecké lavici. Pekarová Adamová se totiž rozhodla nekandidovat. Konec v politice oznámila už letos v únoru, důvodem jsou zdravotní problémy.
Vladimír Balaš (STAN)
Ve vládě Petra Fialy zastával post ministra školství, byť jen necelý rok. Nastoupil po Petru Gazdíkovi, který skončil kvůli kauze Dozimetr; jeho nástupcem se poté stal Mikuláš Bek. Vysokoškolský profesor Balaš byl až na sedmém místě pražské kandidátky, tedy čtyři místa pod Janem Lacinou. Neuspěl ani další ministr hnutí STAN – Petr Kulhánek, který je od října loňského roku v čele ministerstva pro místní rozvoj.
Stanislav Berkovec (ANO)
V Poslanecké sněmovně nezasedne poprvé po dvanácti letech. Někdejší moderátor kandidoval až z devatenáctého místa středočeské kandidátky, což nestačilo ani přesto, že obdržel přes 3,5 tisíce preferenčních hlasů. Berkovec se ve sněmovně proslavil mimo jiné tím, že na oficiální akci nechal vystoupit proruské náboženské hnutí AllatRa.
Pavel Blažek (ODS)
V roce 2021 získal ve volbách do sněmovny téměř deset tisíc preferenčních hlasů a následně se stal ministrem spravedlnosti. Na postu vydržel do letoška, vaz mu ale zlomila takzvaná bitcoinová aféra. Demisi podal na konci května, na začátku června oznámil, že ve volbách kandidovat nebude, a o pár dní později ukončil i své členství v ODS.
Bohuslav Svoboda (ODS)
V Poslanecké sněmovně byl od roku 2013, od roku 2023 je však také primátorem hlavního města. Za to, že hodlal zastávat obě funkce, čelil kritice. Nyní už zastává pouze funkci pražského primátora. Ve volbách do dolní komory znovu nekandidoval – chce se prý věnovat řízení hlavního města.
Andrea Babišová (ANO)
Do povědomí veřejnosti se dostala ve volbách v roce 2017, kdy z osmého místa kandidátky v Moravskoslezském kraji vyskočila do sněmovny se ziskem šesti tisíc preferenčních hlasů. Sama to vysvětlovala svou činností v komunální politice, média to však přičítala jejímu jménu. Až po volbách se řešilo, zda je s předsedou hnutí Andrejem Babišem příbuzná – ukázalo se, že nikoli. Letos se navíc objevil i jiný kandidát se jménem podobným předsedovu, což některé voliče zmátlo.
Kateřina Konečná (KSČM)
Voliči letos nevykroužkovali jen ji, ale celou Komunistickou stranu Čech a Moravy. Ta ve volbách propadla spolu se členy Sociální demokracie, které měla na kandidátkách. Hnutí Stačilo! získalo 4,3 procenta hlasů a nepřekročilo hranici pro vstup do sněmovny. Návrat obou stran, které z dolní komory vypadly už v roce 2021, se tak nekonal.
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
Někdejší předseda lidovců strávil po svém odchodu z čela strany ve sněmovně dvě volební období. Byl to právě on, kdo KDU-ČSL vrátil do Poslanecké sněmovny poté, co z ní v roce 2010 na čtyři roky vypadla. Politik nyní oznámil, že chce víc času věnovat své rodině, a proto už na poslanecký post nekandidoval.
