Česko je mezi nejzadluženějšími evropskými zeměmi. K lídrům má ale daleko
- Vysoké vládní zadlužení sráží největší evropské ekonomiky.
- V zemi na prvním místě tohoto žebříčku přesahuje souhrnné zadlužení 300 procent HDP.
- Česko je v této nelichotivé TOP 10, ale na které pozici?
Zadlužení evropských zemí stoupá. Největší zdejší ekonomiky jako Francie a Itálie mají dlouhodobě problém s rostoucím vládním dluhem, který přesahuje 100 procent HDP. Žebříček sestavený podle Institutu mezinárodních financí (IIF) ale k zadlužení vlád přidává ještě úvěry pro domácnosti a firmy. Ve vyspělých ekonomikách tak souhrnné zadlužení přesahuje výkon HDP klidně až třikrát.
Světový žebříček IIF pracuje s aktuálními daty za rok 2025. Ne všechny evropské zatím tato data o zadlužení domácností, firem a státu vykázaly, proto ve srovnání chybí například Řecko a další země. Jak vypadalo kompletní vládní zadlužení evropských zemí v roce 2024 se můžete podívat například zde.
Turecko
Celkové zadlužení Turecka dosahuje 75 procent HDP. Největší část tvoří firmy, které „přispěly“ dluhem kolem 38 procent HDP. Turecké podniky často financují investice prostřednictvím úvěrů. Nižší celkové zadlužení je pak částečně důsledkem méně rozvinutého úvěrového trhu.
Oproti dalším zemím mají v Turecku nízké zadlužení také domácnosti, což opět potvrzuje slabou dostupnost hypoték a dalších úvěrů. Významnou roli hraje také makroekonomická nestabilita a vysoká inflace posledních let, která od dlouhodobých půjček odrazuje.
Srbsko
Méně než 100 procent HDP celkového zadlužení vykazuje v součtu ještě Srbsko. Největší složkou je vládní dluh kolem 44 procent HDP, zatímco domácnosti a podniky mají zadlužení relativně nízké. Struktura dluhu zároveň souvisí s tím, že Srbsko je ekonomikou ve fázi dohánění vyspělejší Evropy.
Stejně jako v Turecku ani v Srbsku není tolik rozvinutý finanční sektor a úvěrový trh, který je menší než v zemích Evropské unie. Domácnosti i firmy proto využívají méně půjček. V posledních letech ale Srbsko zaznamenalo poměrně silný příliv zahraničních investic zejména do průmyslu a infrastruktury, což postupně mění strukturu ekonomiky.
Rumunsko
Rumunsko má celkové zadlužení přibližně 102 procent HDP, což je v evropském kontextu stále relativně nízká úroveň. V zemi hraje větší roli vládní dluh kolem 61 procent HDP. To souvisí s tím, že rumunský bankovní sektor je ve srovnání se západní Evropou relativně menší.
Rumunsko přitom patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU posledních let. Růst spotřeby, investic i mezd podporuje rozvoj finančního sektoru, což může postupně zvyšovat zadlužení domácností i podniků. V posledních letech se ale zároveň zvyšují veřejné výdaje a rozpočtové deficity.
Polsko
Další zemí v žebříčku je Polsko, které dosahuje v součtu zadlužení domácností, firem a vlády přibližně 129 procent HDP. Největší složkou je vládní dluh kolem 59 procent HDP.
Polská ekonomika patří v posledních letech k těm, které dokázaly nejvíc nakopnout svůj růst. Co se týče zadlužení, tak tomu pomáhal stabilní bankovní sektor a poměrně konzervativní přístup k úvěrům udržovat relativně nízké zadlužení domácností i firem. V posledních letech ale rostou veřejné výdaje například na sociální programy, infrastrukturu nebo na obranu, což se promítá do postupného růstu vládního dluhu.
Česko
Šestou zemí v pořadí je Česko, kde celkový součet dluhů dosahuje skoro 130 procent HDP. V průmyslové a exportní ekonomice hrají firmy důležitou roli a to se promítá i do jejich zadlužení, které tvoří největší složku dluhu – přes 50 procent. Přestože se vládní zadlužení v posledních letech výrazně zvyšuje, v porovnání s jinými zeměmi v tomto žebříčku zůstává nižší.
Česká ekonomika je silně provázaná s průmyslem eurozóny, zejména s Německem. Firmy proto často využívají bankovní úvěry k financování investic do výroby, technologií nebo do exportních kapacit. Zadlužení domácností zůstává ve srovnání se západní Evropou relativně nízké, i když v posledních letech rostlo zejména v souvislosti s hypotékami a růstem cen nemovitostí.
Maďarsko
Souhrnné zadlužení Maďarska přesahuje 160 procent HDP. Dvě největší složky jsou v tomto případě vyrovnané. Vládní dluh i zadlužení firem se v obou případech pohybuje kolem 70 procent HDP, což mimo jiné potvrzuje silnou roli státu v tamní ekonomice, když nabízí čerpání různých pobídek a dotací.
Veřejné finance jsou v zemi v posledních letech pod tlakem. Maďarsko se potýká s vysokou inflací, oslabením měny i s relativně vysokými rozpočtovými deficity. To se vláda snaží částečně vyvažovat tím, že státní dluh nabízí domácnostem formou dluhopisů. Vyšší zadlužení firem pak odráží průmyslové investice například v automobilovém a bateriovém průmyslu.
Německo
První zemí, která v souhrnném zadlužení překračuje 200 procent HDP, je Německo. Největší část zaujímá zadlužení firem, které se blíží 90 procentům, což odráží silnou průmyslovou základnu i velkou investiční aktivitu podniků.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je postavena na silném exportním průmyslu zejména v automobilovém, strojírenském a v chemickém sektoru. Firmy často využívají bankovní financování a kapitálové trhy k financování dlouhodobých investic. Německo zároveň dlouhodobě udržovalo relativně přísnou fiskální politiku, což pomáhalo držet vládní dluh pod kontrolou, i když i ten už v současnosti přesahuje 60 procent HDP.
Spojené království
Spojené království má celkové zadlužení kolem 214 procent HDP. Největší část tvoří vládní dluh. Hned v závěsu je ale zadlužení domácností s více než 70 procenty HDP, což je v tomto žebříčku ojedinělé. To je ovlivněné především hypotékami a cenami nemovitostí, které patří mezi nejvyšší v Evropě.
Britská ekonomika má zároveň jeden z nejrozvinutějších finančních sektorů na světě a domácnosti mají relativně snadný přístup k úvěrům. Londýn zároveň funguje jako globální finanční centrum, což podporuje dostupnost kapitálu pro domácnosti, firmy i pro vládu.
Itálie
Celkem 236 procent HDP v součtu má zadlužení Itálie. U ní převažuje vládní dluh, který je dominantní se 140 procenty. Vysoký veřejný dluh je dlouhodobým znakem italské ekonomiky a souvisí s pomalejším hospodářským růstem, vysokými veřejnými výdaji a se stárnutím populace. Italské domácnosti na druhou stranu tradičně patří mezi méně zadlužené v Evropě a mají relativně vysoké úspory, což částečně stabilizuje domácí finanční systém.
Schodek státního rozpočtu je v posledních letech i tak velkým italským problémem. Kvůli nízké produktivitě práce se zemi navíc nedaří zadlužení vůči HDP snižovat. Přesto Itálie zatím dokáže dluh relativně stabilně financovat, mimo jiné díky tomu, že velkou část státních dluhopisů drží domácí banky a investoři.
Francie
S odstupem nejzadluženější zemí v evropském srovnání je Francie, kde zadlužení přesahuje 320 procent HDP. Druhá největší ekonomika Evropy má největší podíl zadlužení u firem, jejichž dluh se pohybuje kolem 150 procent HDP. Na rozdíl třeba od Německa má ale Francie vysoký i vládní dluh, který přesahuje 110 procent HDP.
To je stejně jako u Itálie velký problém. Vyplývá to z toho, že Francie má rozsáhlý veřejný sektor a vysoké veřejné výdaje, které se navíc zvyšují se stárnutím populace. Zadlužování navíc zřejmě bude pokračovat, protože na případných konsolidačních opatřeních nepanuje ve společnosti ani mezi politiky shoda.
