V Česku znovu ožila debata o sektorové dani pro banky, vláda ale její přípravu nyní odmítá.
Některé evropské země z bankovních daní financují obranu, jiné třeba obnovu po povodních.
Kde daně splnily očekávání, kde naopak zklamaly a jak dopadají na klienty bank?
Vysoké zisky bank, miliardové dividendy odcházející do zahraničí a snaha získat další peníze do státního rozpočtu. Právě tyto argumenty rozvířily v Česku debatu o vyšším zdanění vybraných odvětví, která by se vedle bank mohla týkat také pojišťoven, energetických firem, mobilních operátorů či zbrojařů. Zkušenosti deseti evropských zemí přitom ukazují, že banky lze dodatečně zdanit mnoha způsoby a výsledky se mohou výrazně lišit. Je takové zdanění účinným řešením, nebo se může státu nakonec vymstít? Podívejte se, jak bankovní daně fungují v zahraničí.
Švédsko: Velké banky platí za riziko, které představují pro ekonomiku
Zdroj: Profimedia.cz
Švédsko přistoupilo ke zdanění bank s poměrně jednoduchou logikou: čím větší banka, tím závažnější mohou být následky jejího případného krachu. Od roku 2022 proto vybírá zvláštní daň, která má státu pomoci pokrýt případné náklady budoucích bankovních krizí. Od ledna 2026 její sazba vzrostla ze 0,06 na 0,07 procenta. Daň se počítá z vybraných dluhů bank, mezi které patří například i peníze uložené jejich klienty. Platí ji pouze velké finanční instituce. Na rozdíl od daně z mimořádných zisků přitom nezáleží na tom, kolik banka skutečně vydělává. Odvod tak musí platit i v letech, kdy se jí tolik nedaří.
Slovinsko: Daň z bank pomáhá obnovovat zemi po katastrofálních povodních
Slovinsko | Zdroj: Profimedia.cz
Důvodem k mimořádnému zdanění bank může být i přírodní katastrofa. Když Slovinsko v srpnu 2023 zasáhly ničivé povodně, vláda hledala další zdroje na obnovu poničené infrastruktury. Jedním z nich se stal bankovní sektor. Pro roky 2024 až 2028 zavedla daň ve výši 0,2 procenta z průměrné hodnoty aktiv bank a spořitelen. Podle původního odhadu ministerstva financí měla během pěti let přinést přibližně 450 milionů eur. Jen za rok 2024 přitom stát vybral 106 milionů eur, tedy téměř čtvrtinu plánovaného pětiletého výnosu. Slovinsko má se zvláštním zdaněním bank zkušenosti už z minulosti – a ne všechny byly pozitivní. Podobnou daň totiž zavedlo už v roce 2011 a podle studií vedla k omezení úvěrů podnikům a jejich zdražení. Zda prodražuje úvěry i současná daň zavedená po povodních, zatím není jasné.
Norsko: Banky platí zvláštní daň z mezd svých bankéřů
Norsko | Zdroj: Profimedia.cz
Norsko ukazuje, že banky lze dodatečně zdanit i bez zavádění mimořádné daně ze zisků. Tamní vláda v roce 2017 zavedla zvláštní daň, kterou mají finanční instituce částečně kompenzovat osvobození většiny svých služeb od DPH. To platí i v Česku a dalších evropských zemích, protože například u úvěrů je složité určit, z jaké částky by se DPH měla počítat. Norské banky, pojišťovny a další vybrané finanční společnosti proto odvádějí pětiprocentní daň z mezd svých zaměstnanců. Zároveň jejich zisky podléhají sazbě 25 procent, zatímco ostatní firmy zpravidla platí 22 procent. Nejde přitom o reakci na mimořádně vysoké bankovní zisky z posledních let, ale o dlouhodobou součást norského daňového systému.
Island: Po krachu bank přišly nové daně. A stát chce vybírat ještě víc
Island po krizi zavedl několik daní pro finanční instituce. | Zdroj: Profimedia
Island patří k zemím, které mají s následky bankovních krizí mimořádně bolestivou zkušenost. V roce 2008 se jeho přerostlý bankovní systém zhroutil a stát v následujících letech postupně zavedl několik daní pro finanční instituce. Dodnes platí odvod ve výši 0,145 procenta ze závazků přesahujících 50 miliard islandských korun, dodatečná šestiprocentní daň ze zisků nad jednu miliardu korun a pětiapůlprocentní daň z mezd ve finančním sektoru. Výnos daně ze závazků přitom většinou přibližně odpovídá očekáváním vlády. Při letošním daňovém vyměření islandská daňová správa evidovala na samotné dani ze závazků finančních institucí více než 7,2 miliardy islandských korun. Vláda přesto plánuje další zvýšení. V návrhu rozpočtu na rok 2027 počítá se zvýšením daně ze závazků na 0,254 procenta, od čehož si slibuje dodatečných šest miliard islandských korun.
Španělsko: Bankovní daň překonala očekávání. Klienti podle studie nedopláceli
Zdroj: Profimedia.cz
Španělsko patřilo mezi první evropské země, které se po prudkém růstu úrokových sazeb rozhodly dodatečně zdanit banky. Už v roce 2023 zavedlo mimořádný odvod ve výši 4,8 procenta z čistých úrokových výnosů a příjmů z poplatků. Na rozdíl od české windfall tax tedy nezdaňovalo přímo mimořádné zisky. A zatímco český stát na původně očekávané miliardy z bankovní windfall tax zdaleka nedosáhl, Španělsko získalo za rok 2023 téměř 1,7 miliardy eur, tedy o 13 procent více, než plánovalo. Původní odvod následně nahradila nová daň se sazbami od jednoho do sedmi procent, která v roce 2025 vynesla přes 1,4 miliardy eur. Zajímavé je, že španělská centrální banka nenašla přesvědčivé důkazy, že by banky původní daň plošně přenesly na klienty prostřednictvím horších úrokových podmínek. Nová daň se má naposledy vztahovat na letošní rok, o jejím prodloužení se ale diskutuje.
Slovensko: Ficova bankovní daň vynáší státu stovky milionů eur ročně
Zdroj: Profimedia
Slovenská vláda Roberta Fica se koncem roku 2023 rozhodla hledat peníze na ozdravení veřejných financí také u bank. Od ledna 2024 proto zavedla zvláštní daň, která v prvním roce odpovídala 30 procentům jejich vymezeného zisku. Na rozdíl od české windfall tax se přitom nezdaňuje pouze mimořádná část zisku nad historickým průměrem. Sazba odvodu nicméně postupně klesá a letos odpovídá přibližně 20 procentům ročního základu. Opatření se na hospodaření bank výrazně podepsalo. Podle slovenské centrální banky bylo hlavním důvodem poklesu jejich čistého zisku v roce 2024. Bankovní sektor ale zůstal ziskový a také v roce 2025 vydělal téměř 1,1 miliardy eur. Banky na novém odvodu zaplatily za rok 2024 přibližně 413 milionů eur, tedy téměř tolik, kolik vláda původně plánovala. Evropská centrální banka sice varovala, že vyšší zdanění může vést ke zdražení nebo omezení úvěrů, takový dopad se ale zatím nepodařilo přesvědčivě prokázat.
Velká Británie: Banky platí miliardy liber. Labouristé jim chtějí daně ještě zvýšit
Zdroj: Profimedia
Velká Británie začala banky dodatečně zdaňovat po finanční krizi, během níž musel stát některé z nich zachraňovat z veřejných peněz. Od roku 2011 proto stát vybírá zvláštní odvod z jejich závazků a kapitálu, o pět let později přidal také přirážku k dani ze zisku. Obě opatření v posledním roce vynesla dohromady 2,6 miliardy liber, meziročně o 300 milionů více. Labouristické vládě Andyho Burnhama to ale nestačí. Od ledna 2027 chce na 15 měsíců zdvojnásobit přirážku k dani ze zisku ze tří na šest procent, což by mělo přinést dalších 1,5 miliardy liber. Plán však vyvolává kritiku bankovního sektoru, který varuje před oslabením konkurenceschopnosti Londýna a omezením úvěrování. Podle analýzy mezinárodní poradenské společnosti PwC by celkové daňové zatížení modelové britské banky po zvýšení dosáhlo 48,2 procenta, výrazně více než v konkurenčních finančních centrech.
Maďarsko: Bankovní daň zavedená Orbánem pokračuje i za Magyara
Maďarsko | Zdroj: profimedia.cz
Maďarsko patří k evropským průkopníkům dlouhodobého sektorového zdanění bank. Vláda Viktora Orbána zavedla zvláštní daň z jejich majetku už v roce 2010 a v roce 2022 přidala další mimořádný odvod ze zisků. Jeho výnosy měly podle tehdejšího vládního zdůvodnění pomoci financovat obranu země a udržet dostupné ceny energií pro domácnosti. Původně dočasnou daň ale vlády opakovaně prodlužují. V roce 2026 banky podle platné legislativy odvádějí deset procent z upraveného základu do 20 miliard forintů a 30 procent z částky nad tuto hranici. Zajímavé jsou také dopady na klienty. Podle studie publikované v odborném časopise Review of Finance banky část původní daně z roku 2010 přenesly na zákazníky prostřednictvím vyšších úroků. Nejvíce to pocítily domácnosti, které už splácely hypotéku a měly omezené možnosti přejít ke konkurenci. Bankovních daní se přitom nehodlá vzdát ani nová vláda Pétera Magyara, která letos vystřídala Orbána. Kvůli napjatému rozpočtu je plánuje zachovat i v roce 2027.
Polsko: Banky mají přispět na obranu země. Daň ze zisku vzrostla na 30 procent
Zdroj: profimedia
Polsko hledá další peníze na rekordní výdaje na obranu a část účtu mají zaplatit také banky. Vláda jejich vyšší zdanění zdůvodnila mimo jiné rostoucí hrozbou ze strany Ruska. Od ledna 2026 proto zvýšila daň ze zisku bank z 19 na 30 procent. V příštím roce má sazba klesnout na 26 procent a od roku 2028 na 23 procent. Banky přitom už od roku 2016 platí také zvláštní daň ze svého majetku. Tu chce vláda naopak postupně snížit, aby podpořila poskytování úvěrů. Podle ministerstva financí má samotné zvýšení daně ze zisku přinést letos státní kase přibližně 6,5 miliardy zlotých navíc. Zda se tento odhad naplní, zatím není jasné.
Lotyšsko: Šedesátiprocentní daň, která vynáší méně, než vláda čekala
Zdroj: Profimedia
Lotyšsko už od ledna 2025 vybírá zvláštní bankovní daň, která má pomoci financovat obranu země. Podobně jako někdejší česká windfall tax má 60procentní sazbu, ale místo mimořádných zisků zdaňuje část čistých úrokových výnosů bank, která o více než polovinu převyšuje průměr z let 2018 až 2022. Daň má platit do konce roku 2027, oproti českému modelu ale obsahuje zásadní výjimku: banky mohou získat až 100procentní slevu, pokud výrazně zvýší objem úvěrů domácnostem a firmám. Stát tak chce nejen vybírat peníze, ale také podpořit ekonomiku. Výnos daně ovšem zaostává za očekáváním. V roce 2025 stát podle ministerstva financí získal 74,1 milionu eur místo plánovaných 93 milionů. Za prvních devět měsíců roku 2026 vybral 47,5 milionu eur, meziročně o 14 procent méně. Ministerstvo pokles v letošním roce vysvětluje právě tím, že banky více půjčují a využívají za to daňové úlevy.
