Nejdřív NATO, teď možná euro. Švédsko se v nejisté době tlačí k evropskému jádru
- Švédské politické špičky znovu otvírají debatu o výhodách a nevýhodách eura.
- Důležité jsou tentokrát nejenom ekonomické faktory, ale i geopolitika.
- Švédové zatím nejsou odvržení koruny příliš naklonění.
Ruska agrese velmi rychle vehnala Švédsko do Severoatlantické aliance a nyní se v zemi hovoří i o možném prohloubení vazeb s Evropskou unií. Vládní představitelé uvažují o tom, že se Stockholm vzdá své koruny a konečně přijme společnou evropskou měnu.
Debata je sice v raném stádiu, odráží ale posun ve vnímání evropské integrace. Zatímco v době konání zamítavého referenda o přijetí eura v roce 2003 se řešily ryze ekonomické otázky, nyní jsou na prvním místě geopolitické obavy. Podobně jako v případě koketování Islandu s členstvím v EU, který se bojí zálusku amerického prezidenta Donalda Trumpa na Grónsko.
První kroky k odvržení koruny
Zastánci přijetí eura věří, že by tento krok upevnil postavení země a vylepšil její pozici u jednacího stolu v době, kdy se malé země bojí rozdělování vlivu mezi velmoci. Podle některých názorů by se zároveň mohla posílit důvěryhodnost eura v době, kdy je stále více zpochybňovaná dominance dolaru. „Švédsko je nyní plnohodnotným členem NATO a my posilujeme naši obranu po boku našich partnerů z EU. Ale stále stojíme jednou nohou venku, jelikož nejsme součástí měnové spolupráce," citovala agentura Bloomberg Cecilii Rönnovou z vládních Liberálů.
První předběžné kroky podnikli švédští politici koncem minulého měsíce. Ministryně financí Elisabeth Svantessonová oznámila zřízení expertního panelu k prošetření výhod a nevýhod přijetí eura. „Svět se mění, i EU se mění. Proto se musíme také odvážit hodnotit, zkoumat a analyzovat, co je v nejlepším zájmu Švédska, švédských domácností a švédských podniků,“ uvedla ministryně.
Švédská koruna ztratila za poslední desetiletí vůči euru více než dvacet procent své hodnoty, než se v posledních měsících trochu zotavila. „Tvůrci politik se mohou obávat, že v případě vážné krize jako je vojenská eskalace v Pobaltí nebo nějaké velké turbulence jinde ve světě, by koruna mohla velmi rychle oslabit s vážnými dopady na ekonomiku,“ komentoval pro web Politico motivaci švédských politiků Stefan Gerlach ze švýcarské bankovní skupiny EFG.
Nová zpráva vlivného ekonoma
Impulsem k rozpoutání diskuse se stala i nedávná zpráva uznávaného ekonoma Larse Calmforse. Vedl vládní komisi, která se tématem zabývala před zmíněným hlasováním v roce 2003. Tehdy komise doporučila odklad a v referendu se 56 procent příchozích vyslovilo proti přijetí společné měny. Nyní je ale Calmfors myšlence odvržení koruny nakloněnější. I on jednoznačně zmiňuje změnu geopolitického prostředí a rostoucí výhodu být v součástí jádra EU.
„Byl by to příspěvek k větší spolupráci v Evropě, kterou, jak se zdá, potřebujeme. Je tu Rusko, je tu Čína a samozřejmě jsou tu USA, které jsou mnohem nespolehlivější," argumentuje. Calmfors ale nepomíjí ani ekonomické stránky. Tvrdí, že pozitivní dopady na obchod a zahraniční investice států eurozóny byly větší, než očekával, když se touto otázkou zabýval před dvěma dekádami. Poznamenal rovněž, že švédský hospodářský cyklus se více synchronizoval s eurozónou, takže potřeba nezávislé měnové politiky je menší.
Přijetí eura by mohlo mít podporu velkého byznysu. Mnozí jeho představitelé si stěžují na to, že volatilita švédské měny zesiluje otřesy na trhu. „Malá, nelikvidní a volatilní koruna je pro švédský průmysl nevýhodou,“ uvedl finančník Christer Gardell, zakladatel investiční skupiny Capital. Více než šedesát procent obchodu země se uskutečňuje v rámci bloku, například výměna s USA představuje jen zhruba šest procent.
Referendum je důležité
Někteří podnikatelé ale zůstávají rozpolcení. Asociace Business Sweden míní, že z ekonomického pohledu je koruna a nezávislá centrální banka pořád lepším řešením. Ale i ona vnímá ohrožení dosavadního globálního řádu. Problémem je, že obyvatelé země stále nejsou euru nakloněni, i když se rozdíl mezi oběma tábory v posledních letech ztenčil. Proti je stále téměř polovina Švédů, pro třetina.
Vzhledem k tomu, že minule politici nechali rozhodnout lid, je prakticky nemožné nyní jeho názor pominout. „Bylo by nerozumné riskovat tuto rovnováhu tím, že bychom se o dvacet let později postavili proti výsledku referenda z roku 2003. Pokud se otázka eura znovu stane aktuální, cílem by mělo být uspořádání referenda,“ konstatoval politolog Johannes Lindvall.
Jistá ale zatím není ani politická podpora. Jednoznačně tento tah prosazují jenom Liberálové, dvě další vládní partaje zatím vyjádřily pouze podporu k prošetření tématu a zůstávají nevyhraněné. Jasný není ani postoj sociální demokracie, která vede v průzkumech před zářijovými volbami. Strany výrazně nalevo i napravo chtějí zachovat korunu. I kdyby se tyto překážky podařilo překonat, potrvá proces nejspíš minimálně čtyři roky. Rönnová však věří, že tak jako bylo nakonec odvržení švédské neutrality překvapivě rychlé, může se to stát i s korunou.
