Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Z ukrajinského přístavu Čornomorsk vyplula druhá loď naložená pšenicí
Z ukrajinského černomořského přístavu Čornomorsk dnes vyplula loď Aroyat převážející obilí do Egypta. Uvedl to ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov a potvrzují to data z monitoringu pohybu plavidel po mořích Marine Traffic. Ukrajina vytvořila v Černém moři vlastní koridor pro přepravu obilí poté, co Rusko v červenci odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod.
Po ruském útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je 13 zraněných
Nejméně 13 lidí utrpělo ve čtvrtek večer zranění při ruských útocích na město Kurachove v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. Dnes o tom s odvoláním na tamní úřady informuje agentura Reuters.
Šéf správy v Kurachovém Roman Padun dnes časně ráno řekl, že Rusové podnikli proti městu dva útoky. Zasáhli obytné domy a vypukl požár. Zpod trosek záchranáři vytáhli jednoho muže, další lidé už tam nejsou. Padun neuvedl, jaké zbraně ruská armáda k útoku použila.
Média: Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě ani pět měsíců
Většina padlých mobilizovaných Rusů nebyla na frontě na Ukrajině ani pět měsíců, uvedl investigativní portál Važnyje istorii. Ten přezkoumal informace o 3000 zemřelých Rusech povolaných do zbraně na základě mobilizačního zákona z loňského září, o jejichž smrti se informovalo v otevřených zdrojích. Portál podotkl, že údaj 3000 mrtvých neodpovídá skutečnému počtu obětí v řadách mobilizovaných, který bude patrně vyšší. Rusko o počtu padlých vojáků už mnoho měsíců neinformovalo. Dohromady ruská armáda podle tvrzení Moskvy povolala do zbraně asi 300 tisíc lidí.
Zelenskyj po USA navštíví Kanadu, setká se s Trudeauem a promluví v parlamentu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Kanadu, kde se setká s premiérem Justinem Trudeauem a vystoupí v parlamentu. Informovala o tom ve čtvrtečním prohlášení kancelář kanadského premiéra poté, co skončila Zelenského návštěva USA.
"Předseda vlády Justin Trudeau dnes (ve čtvrtek místního času) oznámil, že prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj navštíví Kanadu, a to ve dnech 21. až 22. září 2023," uvedla Trudeauova kancelář.
Biden oznámil balíček pomoci Ukrajině ve výší 325 milionů dolarů
Americký prezident Joe Biden schválil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Státníci se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílil její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal s americkými zákonodárci a navštívil Pentagon. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Biden jedná se Zelenským, oznámí další pomoc Ukrajině
Americký prezident Joe Biden s první dámou Jill v Bílém domě přivítali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ženou Olenou. Po krátkém zapózování pro společnou na fotografii zamířili dovnitř. Předtím se Zelenskyj setkal s americkými zákonodárci a navštívil Pentagon.
Podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana se Biden chystá představit další balík vojenské pomoci Ukrajině. Součástí pomoci podle něj budou systémy protivzdušné obrany a další vojenská technika, která by měla Kyjevu pomoci před tuhou zimou.
Švédové předali Ukrajině deset tanků přislíbených v únoru
Švédsko předalo Ukrajině deset svých tanků Stridsvagn 122, což je švédské označení pro vylepšenou verzi německého tanku Leopard 2A5. Tanky jsou už na Ukrajině, uvedla agentura Unian s odvoláním na švédské ministerstvo obrany.
Švédsko také zajistilo výcvik ukrajinských posádek těchto tanků. „Poskytli jsme jim vše, co jsme mohli, dobrý materiál a dobré znalosti. Teď jim přejeme vše nejlepší při osvobozování jejich vlasti,“ uvedl náčelník operativního oddělení štábu armády Mats Ludvig.
Švédsko již poskytlo Ukrajině samohybné houfnice Archer a bojová vozidla pěchoty, kamiony a zařízení pro odminování. Švédsko také vycvičilo celou ukrajinskou brigádu na západní techniku
Zelenskyj jednal v americkém Kongresu za zavřenými dveřmi
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v americkém Kongresu. Na rozdíl od své první návštěvy ve Washingtonu však na plénu amerického parlamentu nevystoupil a jednal se zákonodárci za zavřenými dveřmi. Podle agentury AP se atmosféra v americkém Kongresu, který Zelenského v prosinci přivítal ovacemi, změnila.
Zelenskyj se setkal s delegacemi Senátu a Sněmovny reprezentantů, mimo jiné hovořil s předsedou Sněmovny Kevinem McCarthym z Republikánské strany. Část republikánů žádá omezení pomoci Kyjevu. McCarthy označil rozhovor za dobrý a produktivní, novinářům však nechtěl říct, kdy pošle k projednání na plénum dolní komory nový balík vojenské a civilní pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 24 miliard dolarů.
McCarthy podle CNN uvedl, že byl proti, aby Zelenskyj znovu vystoupil na společné schůzi obou komor Kongresu, jako tomu bylo v prosinci. Podle něj na to nebyl čas. Na schůzi s ukrajinským prezidentem přišel se skupinou zákonodárců z obou stran. „Udělal jsem přesně to, co jsem udělal s italskou ministerskou předsedkyní (Giorgiou Meloniovou), britským premiérem (Rishi Sunakem),“ cituje CNN McCartyho. Podle stanice předseda dolní komory se nenechal vyfotografovat s ukrajinským prezidentem.
Šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů republikán Michael McCaul uvedl, že Ukrajinu podporuje „většina většiny“ republikánských poslanců, kteří tuto komoru kontrolují. Zelenskyj podle něj řekl, že Ukrajina válku vyhrává. McCaul ale dodal, že zákonodárci potřebují slyšet, zda Ukrajina má jasnou strategii pro vítězství. „Opotřebovávací válka to nevyhraje,“ míní politik.
„Řekl nám, a to cituji pana Zelenského doslovně - pokud nedostaneme pomoc, prohrajeme válku,“ uvedl před novináři šéf demokratických senátorů Chuck Schumer. Podle šéfa republikánských senátorů se jednalo o dobrou schůzku.
Rusko dočasně zakázalo export benzinu a nafty
Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.
Opatření podle Bloombergu povede k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla ruská vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami.
Británie obviní pět Bulharů ze špionáže pro Rusko
Britské úřady obviní pětici Bulharů žijících v Británii ze spiknutí s cílem provádět špionáž pro Rusko. Pětičlenná buňka podle vyšetřovatelů téměř tři roky shromažďovala v Británii a dalších evropských zemích informace, které následně poskytovala Moskvě, informovala Britská královská prokuratura.
Prokuratura na případu pracuje více než půl roku a nyní oznámila, že připravila podklady pro oficiální obvinění. Jeho důvodem je „spiknutí s cílem sbírat informace přímo či nepřímo užitečné pro nepřítele za účelem poškodit bezpečnost a zájmy státu“. Obvinění má pětice vyslechnout příští úterý u londýnského soudu.
Hlavní ruskou spojkou byl podle médií pětačtyřicetiletý Orlin Rusev, který stejně jako o čtyři roky mladší Biser Džambazov a jednatřicetiletá Katrin Ivanovová žil v Británii více než desítku let a vystřídali řadu profesí. Byli také aktivní v místní bulharské komunitě.
Policisté při prohlídce jejich obydlí v Londýně a Norfolku objevili množství falešných dokladů. Kromě bulharských a britských pasů našli také dokumenty české, francouzské, italské, španělské, chorvatské, slovinské či řecké. Pravé byly podle médií jen ty bulharské.
Trojice byla již v únoru obviněna kvůli padělání dokladů. Obvinění ze špionáže spolu s nimi nyní čelí jednatřicetiletý Ivan Stojanov a devětadvacetiletá Vanja Gaberovová.
WSJ: Ukrajina narušila ruskou vojenskou nadvládu v Černém moři
Ukrajina s použitím střel a námořních dronů ukrajinské produkce do značné míry narušila v Černém moři ruskou vojenskou nadvládu, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Mimo jiné tím Kyjev dosáhl obnovení provozu oděských přístavů, kam v nedávné době dopluly ukrajinským koridorem první obchodní lodě od začátku ruské invaze z února 2022.
„Abychom zajistili naši bezpečnost i do budoucna, musíme začít bránit své pobřeží, a to od pobřeží nepřítele,“ uvedl velitel ukrajinského námořnictva, viceadmirál Oleksij Nejižpapa.
Na začátku války měla ruská Černomořská flotila nad ukrajinským námořnictvem početní převahu 12:1, uvádí WSJ, podle kterého námořní síly Kyjeva nebyly v té době považovány za příliš významné. Ukrajina tehdy navíc urychleně potopila svou vlajkovou loď fregatu Hetman Sahajdačnyj, toho času v opravárenských docích v Mykolajivu, aby nepadla do rukou nepřítele.
V oděských přístavech byl se začátkem války zastaven veškerý provoz. Obyvatelé Oděsy mohli pouhým okem pozorovat ruské válečné lodě, které ze svých pozic na obzoru ostřelovaly město a zároveň se připravovaly na vylodění vojsk. V současné době se ale ruská válečná plavidla už neodvažují plout do severozápadní části Černého moře. Ruská Černomořská flotila od začátku války utrpěla při ukrajinských útocích těžké ztráty a bezpečná pro ni už není žádná oblast Černého moře.
Ukrajinské útoky v posledních týdnech míří na ruské přístavy a stanoviště v krymském Sevastopolu a pevninském Norossijsku. Ve středu Kyjev uvedl, že zasáhl velitelské stanoviště Černomořské flotily na Krymu a minulý týden odborníci usoudili, že ukrajinské síly 13. září poškodily ruskou ponorku třídy Kilo a velkou výsadkovou loď třídy Ropucha. Poničení doku podle vojenských analytiků navíc zkomplikuje plánované ruské námořní operace.
Ukrajina, která nemá možnost do námořního boje proti Rusku vyslat konvenční válečná plavidla, operuje zejména pomocí několika typů dronů ukrajinské výroby, které dokáží překonat i velké vzdálenosti.
„Je zřejmé, že právě kvůli námořním dronům je nepřítel napjatý, necítí se bezpečně ani ve svých domovských přístavech, natož na moři,“ uvedl Nejižpapa.
Válka v Černém moři vstoupila do nové fáze s červencovým odchodem Ruska z obilných dohod, které mimo jiné zaručovaly bezpečný vývoz ukrajinských zemědělských produktů z obléhaných přístavů. Zároveň však svazovaly ruce ukrajinské armádě.
Viceadmirál uvedl, že Ukrajina nemá v úmyslu zasahovat do civilní lodní dopravy v Černé moři. Upozornil však, že podle dohody ze San Rema z roku 1994 o mezinárodním právu v případě námořní války má Kyjev právo cílit na komerční plavidla, která podle něj pomáhají ruské armádě ve válečném úsilí, nebo která doprovázejí ruské válečné lodě a letadla. „Jsou to zcela legitimní cíle,“ uvedl.
Česko by měla podpořit embargo na ukrajinské obilí, navrhuje polská agrární komora
Česká vláda by měla podpořit embargo na dovoz zemědělské produkce z Ukrajiny do EU. Na oslavě 30. výročí vzniku Agrární komory ČR to řekl Robert Nowak z vedení polské agrární komory (Krajowa Rada Izb Rolniczych). Dovoz ukrajinského obilí do EU podle něj nepomáhá ukrajinským lidem, ale spíše nadnárodním korporacím. Polsko pokračuje v embargu na ukrajinské obilí i přes to, že Evropská komise zákaz povolila jen do 15. září. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Celá situace v současnosti vyvolala spor mezi Kyjevem a Varšavou.
Česko již dříve odmítlo zákazy dovozu, které zavedlo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Polsko již předem uvádělo, že zákaz dovozu nezruší. Podobně postupovalo i Maďarsko a Slovensko. Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tento týden po jednání v Bruselu řekl, že situace by se mohla změnit, pokud by státy získaly od Kyjeva jasné záruky. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo na Ukrajině.
„Jak Poláci, tak Slováci a Češi po vypuknutí války hodně pomohli ukrajinským občanům, a dále bychom jim měli pomáhat. Mám ale pocit, že pokud jde o obilí z Ukrajiny, tak nepomáháme ukrajinským lidem, ale mezinárodním korporacím,“ řekl Nowak.
Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že téma dovozů z Ukrajiny je jednou z výzev, kterou bude potřeba se zabývat. Poznamenal, že Ukrajina má díky zrušenému clu výhody, jako by byla členem EU. Ačkoli získala přístup na evropský trh, její farmáři nemusí plnit přísné evropské standardy produkce. „Krátkodobě to znamená pro naše zemědělce obrovský problém, dlouhodobě je to, jak se dnes moderně říká, neudržitelné,“ řekl.
Ukrajinský útok způsobil vážné škody na ruské základně Saky, tvrdí zdroj
Ukrajinská tajná služba SBU spolu s námořnictvem v noci na čtvrtek zasáhla ruskou leteckou základnu Saky na anektovaném poloostrově Krym a způsobila na ní vážné škody. Podle agentury Reuters to sdělil zdroj z ukrajinské zpravodajské služby. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje píše, že Ukrajinci nejprve přetížili ruskou protivzdušnou obranu vyslanými drony a poté odpálili své protilodní střely Neptun. Úder potvrdila ukrajinská armáda. Moskva dříve informovala o zničení 19 ukrajinských bezpilotních letounů nad Krymem a Černým mořem.
Fiala: ČR Ukrajině pomáhá, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Ne na úkor občanů
Za nesmysl označil premiér Petr Fiala (ODS) tvrzení, že jeho vláda pomáhá Ukrajině napadené Ruskem na úkor českých občanů. Ve čtvrtečním rozhovoru pro server Blesk.cz uvedl, že vláda Ukrajině pomáhá, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Je přesvědčený, že pomoc je v zájmu bezpečnosti Česka. I když se podle něj možnosti přímé pomoci snižují, vytvářejí se její nové podoby. Připomenul tak tento týden uzavřenou dohodu s Dánskem a Nizozemskem, že za jejich finanční podpory bude Česko dodávat Ukrajině zbraně.
Ukrajinské úřady zveřejnily na sítích video, které ukazuje následky ostřelování studentské koleje v Chersonu. Během útoku zemřeli dva lidé a pět dalších bylo zraněno.
