„Důvodem poklesu výnosů byl hlavně růst nervozity na trzích a postavení českých státních dluhopisů jako regionálního bezpečného přístavu,“ míní Marek Dřímal z Komerční banky. Svůj díl má prý i utažení fiskálních šroubů minulou vládou, jehož výsledkem byl pokles rozpočtového deficitu. „Pokud by prostředí nízkých výnosů vydrželo i napřesrok, může vláda ušetřit na úrocích částky ve stovkách milionů až jednotek miliard,“ dodává.
Jen od počátku letošního roku spadly úroky z desetiletého českého dluhu bezmála o polovinu, a Česko tak může na trzích sehnat peníze o poznání levněji než Londýn či Washington. Zdejší vlády musí za srovnatelnou půjčku nabídnout kolem 2,5 procenta. „Rozdíl je dán tím, že ekonomiky Spojených států i Británie mají oproti Evropě náskok v oživení, a trh tak očekává dřívější zpřísnění tamních měnových politik,“ vysvětluje Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.
Výnos desetiletých státních dluhopisu
Znalci varují, že příliš nízké výnosy s sebou v českém prostředí přinášejí i rizika. Hlavními investory jsou totiž domácí banky, pro které by byl obrat tržních podmínek ziskovou hrozbou. „Jestliže dojde ke změně investorského sentimentu, prudký růst výnosů státních dluhopisů může ohrozit stabilitu celého finančního sektoru,” dodává Holinka. Na stejné riziko upozorňuje i Česká národní banka ve své poslední Zprávě o finanční stabilitě.
Rozdíly v přístupu ke kapitálu jsou v Evropě značné. Nejlevněji se k penězům dostane Švýcarsko. Vládě stačí investorům nabídnout necelé půlprocento ročního úroku. Za zhruba procento získá půjčku Berlín, jehož výnos tvoří základ ceny kapitálu pro vlády ve zbytku Evropy. Evropský žebříček uzavírá Řecko. Desetiletý dluhopis aténské vlády aktuálně nese kolem 6,5 procenta.
