Deficit veřejných financí zůstane vysoko, tlačí na něj vládní pomoc s cenami energií
Veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Loni deficit veřejných financí dosáhl 5,9 procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.
Podle prognózy ministerstva financí by se měla letos míra zadlužení Česka zvýšit na 43,9 procenta HDP z loňských 42 procent. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 procenta. Ministerstvo je tak ve své prognóze pesimističtější než Česká národní banka, která letos očekává míru zadlužení 41,5 procenta HDP a v příštím roce 42 procent.
Podle Stanjury jsou veřejné finance stále zatížené opatřeními přijatými v době pandemie i současnými vládními nástroji na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií. Po ukončení platnosti těchto opatření by se mělo saldo veřejných financí začít zlepšovat, v roce 2024 dosáhnout schodku 2,5 procenta HDP a o rok později 2,3 procenta HDP.
Ministr ale upozornil, že i přes zlepšení celkového salda zůstává v prognóze strukturální deficit, tedy výsledek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, na úrovni tří procent, což dlouhodobě kritizuje Národní rozpočtová rada. „Jsem přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít jako vláda s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování,“ řekl.
Podle Stanjury vláda v první polovině příštího roku představí opatření pro snížení strukturálního deficitu od roku 2024. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky, nechce ale zvyšovat daň z příjmu fyzických osob. Zmínil také potřebu reformy regionálního školství, která by zachovala kvalitu vzdělávacího systému, ale snížila náklady. Naopak za slepou cestu označil debatu o školném na vysokých školách.
V případě penzijního systému se podle Stanjury Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
NERV minulý týden vládě předložil soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Mezi návrhy patří zvýšení věku pro odchod do důchodu, zvýšení spotřebních daní, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020 nebo slučování malých obcí. Představitelé vlády nechtěli hodnotit jednotlivá opatření, hodlají o nich debatovat v koaličních stranách i v kabinetu.
