A může být hůř, pokud klesne poptávka po českých službách a zboží ze západní Evropy (kde se přestává dařit Německu) a sněmovna schválí úsporný rozpočet s příliš optimistickým odhadem růstu HDP 0,7 procenta.
„Negativní čísla o průmyslové produkci a stavební výrobě by nebyla zvlášť dramatická, kdyby současně neklesala poptávka. To je špatný signál do příštích měsíců. Labilita české politické scény však téměř vylučuje, že vláda přijme opatření, která by pomohla hospodářství stabilizovat,“ soudí čestný předseda Sdružení českých podniků v Německu Josef Hladík.
Jako studená sprcha působí údaje o automobilkách. Těm ve třetím kvartále klesla produkce meziročně o 10 procent. Dosud přitom tyto firmy – díky vazbám na německou ekonomiku – šlapaly docela dobře.
Ovšem i Němci mají potíže s odbytem. Zakázky průmyslových podniků se v září propadly meziměsíčně o 3,3 procenta, nejvíce za poslední rok. Důvodem je ekonomická mizérie měnové unie, která si objednala o 9,6 procenta zboží méně.
Česká vláda kvůli dodržení deficitu rozpočtu už dva roky výrazně škrtá veřejné výdaje. V návrhu rozpočtu bez takzvaného daňového balíčku, o němž dnes hlasuje sněmovna, jsou investice zkráceny ještě dramatičtěji. Včetně spolufinancování plateb z EU o desítky miliard, což by výrazně postihlo investice do silnic a železnic. „Škrty v investicích nadělají z krátkodobého pohledu v ekonomice podstatně více škod než změna DPH,“ uvedl David Marek z Patria Finance.
