Ministerstvo financí oficiálně naposledy revidovalo odhad letošního růstu na konci října. Z červencových 2 a půl procenta ho snížilo na jedno procento. Během ledna má resort prognózu opět zpřesnit.
V Radiožurnálu teď Kalousek mluvil o třech variantách vývoje ekonomiky. Nejoptimističtější ze scénářů počítá s meziročním růstem hrubého domácího produktu o desetiny do jednoho procenta. Kalouskem preferovaná varianta „malé minus“ je prostřední možností, nejhorší scénář „velké minus“ počítá s prohloubením finanční krize v eurozóně, jeho podrobnosti Kalousek neuvedl.
Podobně jako Kalousek vidí letošní vývoj české ekonomiky i premiér Petr Nečas (ODS). „Za realistický scénář považuji růst na rok 2012 mezi plus jedním až minus dvěma procenty HDP,“ řekl Hospodářským novinám.
Česká národní banka zatím letos očekává růst ekonomiky o 1,2 procenta. ČNB ale vypracovala i alternativní scénář vývoje, který počítá se zpomalením růstu eurozóny téměř k nule a s pomalejším posilováním kurzu koruny. V takovém případě by tuzemská ekonomika příští rok podle ČNB klesla o 0,4 procenta.
Vláda zřejmě přijde s novým návrhem rozpočtu, deficit chce ale udržet
Změny se kvůli měnícímu se výhledu české ekonomiky čekají i v návrhu rozpočtu. Ten počítá se schodkem 105 miliard korun a vychází z předpokladu, že ekonomika napřesrok poroste o 2,5 procenta. Vláda už dříve opakovaně připustila, že právě s ohledem na vývoj finanční krize v eurozóně v případě nepříznivého vývoje ekonomiky přijde do sněmovny s úpravou letošního rozpočtu.
Podle Kalouska je i přes možný pokles příjmů státního rozpočtu nepřekročitelné ustoupit od vládní strategie, která snižuje tempo zadlužování státu a deficit veřejných financí. „Je v silách každé vlády, bez ohledu na krizi dodržet fiskální strategii snižování deficitu,“ uvedl Kalousek. Cílem vlády je snížit deficit veřejných financí letos na 3,2 procenta a do roku 2014 až na 1,9 procenta.
Kvůli udržení schváleného schodku státního rozpočtu na letošní rok by se podle Kalouska muselo šetřit na straně výdajů, jako možnosti uvedl úspory v provozu státu nebo objemu mezd nebo změnu systému valorizace státem vyplácených dávek. „Vláda se musí rozhodnout, jaké alternativy úspor jsou pro ni přijatelné, to znamená, na kterých se shodneme všichni, protože jsme koaliční vláda,“ řekl ministr.
Výsledky státního rozpočtu za loňský rok zveřejní ministerstvo financí zítra. Podle dřívějšího vyjádření Kalouska skončilo loni hospodaření státu se schodkem 140 až 150 miliard korun. Naplánovaný rozpočet počítal s deficitem 135 miliard korun. Důvodem horšího výsledku jsou podle ministra zpožděné a zadržené platby z Evropské unie.
