Václav Klaus vyvracel spekulace některých médií o tom, že je proti tomu, aby jeho žena na diplomatickou misi odjela, protože by se pak bez funkce cítil odstrčen. „To je nesmysl, já bych jí tu funkci velmi přál,“ řekl exprezident.
Klaus i jeho žena, původem Slovenka, v předvolební kampani jednoznačně proti Schwarzenbergovi podpořili právě Zemana. Klausová mimo jiné v narážce na rakouskou manželku ministra zahraničí poznamenala, že si neumí na Hradě představit první dámu, která neumí česky. Exprezident Klaus sice levicově smýšlejícího Zemana označuje za svého ideologického protivníka, s nímž se v české politice potýká už dvě desetiletí, přesto dává často najevo, že Zemana respektuje.
Ministr zahraničí Schwarzenberg nynějšímu prezidentovi v případu Klausové odmítá vyhovět a spor blokuje také nástup dalších diplomatů na zastupitelské úřady. Zeman, který argumentuje svým silným mandátem z přímé volby, už dal najevo, že by případně mohl v této otázce ministra obejít a dohodnout se s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Ten ale takovou možnost odmítl a opakovaně aktéry vyzval, aby spor neřešili veřejně. Zemana i Schwarzenberga kritizuje opoziční ČSSD, protože veřejný spor o velvyslance podle ní poškozuje obraz země.
Zdá se ale, že za sporem nejsou jen jména velvyslanců. Jedná se i o kompetenční spor a o výklad ústavy týkající se procedury jmenování velvyslanců. Pozorovatelé soudí, že Zeman chce mít zřejmě větší vliv v zahraniční politice. Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta, Zeman chce mít proto silnější slovo. To se ministrovi nelíbí. Podle ústavy jmenuje vedoucí zastupitelských úřadů prezident. Jejich jmenování spolupodepisuje premiér nebo jím pověřený ministr. Současná praxe je taková, že ministr zahraničí vládě navrhne kandidáty, které po schválení kabinetem jmenuje prezident.
